Rohoretka ještěří

Znaky: Dlouhé tělo (vyšší a ze stran více zploštělé než u jehlice rohozobé). Dlouhé, tenké čelisti. U mladých ryb až do délky 15 cm je spodní čelist delší než horní, u dospělých jsou obě stejně dlouhé. Drobné zoubky. Hřbetní ploutev je posunuta daleko vzad a má 10-12 tvrdých a 5-6 měkkých paprsků, v řitní ploutvi je 12-14 paprsků tvrdých a 6-7 měkkých. V ploutvích břišních je 6 ploutevních paprsků. Plynový měchýř není spojen s trávicí trubicí.

Zbarvení: Hřbet modravý nebo olivový, břišní strana zlatě nebo stříbřitě lesklá. Na bocích je stříbrný podélný pruh. Kosti nejsou zelené.

Délka: Nejvýše 50 cm.

Rozšíření: Subtropické a mírné oblasti severního Atlantiku, na východě od západoafrického pobřeží a Kanárských ostrovů po Island, jižní Norsko a Dánsko (zabloudí někdy během letních měsíců i do Bílého a Barentsova moře). Středozemní moře. Její poddruh se vyskytuje ve všech teplých mořích po celé jižní polokouli.

Způsob života: V hejnu žijící ryby širého moře, zdržující se většinou blízko pod hladinou. V nebezpečí (pronásledují-li je tuňáci apod.) vyskakují vysoko nad hladinu, podobně jako jejich příbuzné „létající ryby", letouni. I ulovené do sítě mají ve zvyku ihned skákat z vody. Tření během jara se odbývá na širém moři. Jikry (velké 2 mm) mají lepivé přívěsky (kratší než jikry jehlice), jimiž se přilepují na vzplývající chaluhy. Čerstvě vykulenému plůdku ještě chybí dlouhý zobák, ten se vyvine až během dalšího růstu.

Potrava: Garnáti a jiní volně plovoucí korýši, mimo to i drobné rybky.