Aktuálně: 5 225 inzerátů171 377 diskuzních příspěvků17 698 uživatelů

Ostroretka oblohlavá

Chondrostoma toxostoma

Ostroretka oblohlavá

Chondrostoma toxostoma

Ostroretka oblohlavá

  • Výskyt: Řeky i jezera od jižní a jihozápadní Francie, až po severovýchodní Španělsko
  • Délka těla: 15-25 cm
  • Potrava: Bezobratlí živočichové
Ostroretka oblohlavá
Kam se řadí?

Ostroretka oblohlavá

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododdělení: Deuterostomia - druhoústí
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Podkmen: Vertebrata - obratlovci
  • Infrakmen: Gnathostomata - čelistnatí
  • Nadtřída: Osteichthyes - ryby kostnaté
  • Třída: Actinopterygii - paprskoploutví
  • Řád: Cypriniformes - máloostní
  • Čeleď: Cyprinidae - kaprovití
  • Rod: Parachondrostoma - ostroretka
Ostroretka oblohlavá
Kde žije?

Ostroretka oblohlavá

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Chov Zvířat 01.03.2024, 18:50
27 2 minuty čtení

Znaky: Podlouhlé, relativně vysoké tělo, ocasní část oproti tělu poměrně štíhlá. Krátký tupý rypec. Drobná spodní ústa, úzký rohovitý spodní ret. V postranní čáře 50-57 středně velkých šupin. Hřbetní ploutev s 11, řitní ploutev s 12 paprsky. Požerákové zuby 1řadé, v uspořádání 6-6.

Zbarvení: Hřbet tmavý, zelenavý až černavý, boky světlé, stříbřité. Od hlavy až k ocasní ploutvi se táhne tmavý pruh (zvlášť zřetelný je v době tření). Břicho bělavé, základ šupin je tmavý. Hřbetní ploutev a ocasní ploutev jsou zelené, prsní a břišní ploutve, stejně jako ploutev řitní, jsou světle oranžové.

Délka: 15-20 cm, maximálně 25 cm.

Rozšíření: Řeky, vzácně i jezera od jižní a jihozápadní Francie (povodí Rhony, Loiry a Garonny), až po severovýchodní Španělsko (Kantabrie, Pyreneje a oblast Ebro). Poddruh Ch. t. arrigonis (španělsky nazývaný loina) obývá povodí řeky Rio Jucar v jihovýchodním Španělsku. Od hlavního poddruhu se liší štíhlejším tělem, většími šupinami (v postranní čáře jich má 46-52) a menším vzrůstem - maximálně 15 cm.

Způsob života: Druh žijící v malých hejnech blízko u dna s podobným chováním jako ostroretka stěhovavá. Tření začíná v březnu a trvá až do května. Trdliště se nacházejí v menších přítocích velkých řek na štěrkových náplavech v silném proudu.

Potrava: Bezobratlí živočichové, hlavně drobní korýši a měkkýši, měkké části rostlin a řasy, rybí potěr.

Mohlo by vás také zajímat

Ostroretka stěhovaváOstroretka iberskáOstroretka ostronosáOstroretka dalmatskáOstroretka střevlovitá

Podělte se s námi o názor na tento text →