Hlaváč Kesslerův
Neogobius kessleri
Hlaváč Kesslerův
Neogobius kessleri
- Výskyt: V Černém a Kaspickém moři, v úsecích Dunaje, Dněstru, Bugu
- Délka těla: 12-22 cm
- Potrava: Červi, drobní korýši, měkkýši a malé ryby
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododdělení: Deuterostomia - druhoústí
- Kmen: Chordata - strunatci
- Podkmen: Vertebrata - obratlovci
- Infrakmen: Gnathostomata - čelistnatí
- Nadtřída: Osteichthyes - ryby kostnaté
- Třída: Actinopterygii - paprskoploutví
- Řád: Gobiiformes - hlaváči
- Čeleď: Gobiidae - hlaváčovití
- Rod: Ponticola - hlaváč
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky: Nízké podlouhlé tělo s širokou, zploštělou hlavou (2 3/4krát obsažena v celkové délce těla). Ústa široká, směřující šikmo vzhůru. Spodní čelist zřetelně přečnívá. Ocasní násadec delší než vyšší. V postranní čáře 64-79 šupin. Horní partie hlavy a 1/3 skřelí ošupené. Dvě oddělené hřbetní ploutve, v první z nich 5-6 ostnitých paprsků, v druhé jeden paprsek ostnitý a 15-19 (nejčastěji 16-18) paprsků měkkých. V řitní ploutvi je jeden paprsek ostnitý a 11-16 (nejčastěji 12-15) paprsků měkkých. Břišní ploutve jsou zašpičatělé.
Zbarvení: Šedé nebo rezavě hnědé s tmavě hnědými skvrnami (5 z nich se nachází podél prostředku boků). Na hlavě světlé okrouhlé skvrny s tmavým lemováním. Ploutve s tmavými řadami teček, na násadcích prsních ploutví vlnkovité hnědé pruhy.
Délka: 12-18, maximálně 22 cm.
Rozšíření: Pobřežní pásmo moří s kamenitým nebo pevným písečným dnem, odkud táhne proti proudu velkých přítoků. Vyskytuje se v Černém a Kaspickém moři, v dolních úsecích toku Dunaje, Dněstru, Bugu, Dněpru a v deltě Volhy. V Azovském moři nežije.
Způsob života: Stálý, nestěhovavý druh zdržující se u dna. Samci si vybírají revír, který hájí proti vetřelcům. Tření probíhá od dubna do května mezi kameny a prázdnými ulitami a lasturami měkkýšů. Lepkavé jikry ulpívají drobnými háčky na podkladu a samec snůšku bedlivě střeží a ošetřuje. Vlněním ploutví přivádí k vyvíjejícímu se potěru čerstvou vodu.
Potrava: Červi, drobní korýši, měkkýši a malé ryby.
Mohlo by vás také zajímat
Hlaváč pestrý, Hlaváč velký, Hlaváč Friesův, Hlaváč malý, Hlaváč skvrnitý, Hlaváč žlutavý, Hlaváč průsvitný, Hlaváč Nilssonův, Hrouzek Kesslerův, Hlaváč černý