Všekaz zhoubný
Reticulitermes flavipes
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododělení: Protostomia - prvoústí
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Třída: Insecta - hmyz
- Řád: Isoptera - všekazi
- Čeleď: Rhinotermitidae
- Rod: Reticulitermes
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky: Délka těla kolem 1 cm. Podobají se mravencům, nejsou však s blanokřídlým hmyzem příbuzní. Dva páry podobných blanitých křídel mají síťovitou strukturu bez příčného žilkování. Vývin je proměnou nedokonalou.
Stanoviště: Původní vlastí je Amerika. Poměrně nedávno byl tento druh zavlečen do Evropy, kde se s ním můžeme setkat na několika místech ve Francii, Německu a Rakousku. Žije zde synantropně v dřevěných stavbách.
Rozšíření: Na několika místech v Evropě (viz výše). Na světě je známo asi 2100 druhů všekazů, z nichž v Evropě žijí pouze dva: všekaz jihoevropský (Reticulitermes lucifugus) a všekaz středozemní (Kalotermes flavicollis). Na jihu obývají odumřelé stromy, usídlují se však příležitostně i ve stavebním dřevě, kde mohou působit vážné škody. Pochybnou „slávu" si takto získal všekaz středozemní, který v Benátkách ohrozil četné historické dřevěné stavby.
Výskyt: Všekaz zhoubný je ve střední Evropě jen lokální a velmi vzácný, u nás nebyl zjištěn.
Biologie: Základním rozdílem v sociální struktuře všekazího státu na rozdíl od jiného sociálního hmyzu je přítomnost obou pohlaví ve všech kastách, i když ne vždy ve funkční podobě. Základem kolonie je královský pár - král a královna. V době před založením kolonie jsou okřídlení. Po skončení rojení ztrácejí křídla, vyhrabou si v měkké půdě úkryt, tzv. svatební komůrku, z níž se později stane královská komora, základ každého termitiště. naklade malé množství vajíček jako základ budoucí kolonie. Z vylíhlých nymf vznikají první dělníci a vojáci. V té době se už král i královna věnují své hlavní a celoživotní funkci - král oplozování královny a královna jen kladení vajíček, při čemž se její zadeček zvětšuje až do obrovitých rozměrů, takže velikost jí nakonec nedovoluje ani opustit královskou komůrku. Pohlavní jedinci jsou nadále krmeni jen slinami ošetřujících dělníků. Mohou se dožít věku až několika desítek let.
Potrava: Živí se vším, co je dřevěné nebo obsahuje celulózu. Trávení celulózy umožňují symbiotičtí prvoci, přítomní v zažívacím traktu.