Kudlanka orchidejová

Kudlanka orchidejová (Hymenopus coronatus) patří mezi nejpozoruhodnější tropické kudlanky. Její světlé tělo s růžovými odstíny a rozšířenými částmi končetin připomíná květní plátky. Nejde však o neškodného návštěvníka květů, nýbrž o dravce, který může vzhledem přilákat hmyz přímo do dosahu svých lapacích končetin.

Květinové maskování

Dospělé samice mají nápadné rozšířené laloky na končetinách a výrazné světlé zbarvení. Kombinace tvaru a barvy vytváří dojem části květu, i když kudlanka nemusí sedět na skutečné orchideji. Pokusy ukázaly, že pro opylující hmyz může být barevně přitažlivá a že dokáže přilákat kořist. To je významný rozdíl oproti obyčejnému ukrývání před predátory. Mladé nymfy mohou mít odlišné, tmavší zbarvení, které se při dalších svlecích mění. Vzhled závisí také na věku a podmínkách. Přes svou křehkou siluetu je kudlanka schopna rychlého a přesného výpadu.

Lov

Kořist vyhledává především číháním. Přední pár končetin je přeměněn v silné lapací nástroje s ostny, které hmyz pevně zachytí. Kudlanka se může pomalu přibližovat nebo dlouho zůstat bez pohybu, dokud se kořist nedostane na vhodnou vzdálenost. V přírodě loví různé létající a lezoucí bezobratlé. V zajetí se používá přiměřeně velký živý krmný hmyz, například mouchy a další vhodné druhy. Kořist nesmí být příliš velká ani schopná zvíře poranit. Nepozřené krmné jedince je vhodné odstranit, zvláště před svlékáním. Kudlanky nejsou společenské a při společném držení hrozí vzájemné napadání.

Rozdíly pohlaví

Samice bývají podstatně větší a robustnější než samci, kteří jsou štíhlejší a pohyblivější. Tento výrazný pohlavní dimorfismus ovlivňuje také rychlost dospívání a podmínky rozmnožování. Dospělý samec může být velmi aktivní, zatímco samice tráví více času číháním na kořist. Při sestavování chovného páru je třeba správně určit vývojové stadium a dbát na to, aby byla samice dobře nakrmená. Přesto existuje riziko, že samce napadne. Rozmnožování by proto nemělo být pokusem začátečníka bez předchozí zkušenosti s vývojem a chováním kudlanek.

Chov

Kudlanka orchidejová vyžaduje vyšší terárium s větvičkami a dostatkem volného prostoru pro svlékání. Nesmí být umístěna tak, aby při zavěšení hlavou dolů narážela do dna nebo dekorací. Tropické mikroklima musí spojovat vhodnou teplotu, zvýšenou vlhkost a účinné větrání. Trvale mokré stěny bez proudění vzduchu podporují plísně a mohou zhoršit zdravotní stav. Jednotlivé nymfy se chovají odděleně, zvláště po dosažení větší velikosti. Jemné rosení umožňuje pití kapek, ale nesmí kudlanku prudce zasahovat proudem vody. Při krmení je důležitá správná velikost kořisti a pravidelná kontrola svleků.

Ootéka a vývoj

Po páření samice vytváří pěnovitou schránku s vajíčky, která postupně tuhne. Této schránce se říká ootéka. Z ní se po inkubaci líhnou drobné nymfy, které se postupně mění v dospělce opakovaným svlékáním. Mladé kudlanky potřebují velmi drobnou živou kořist a stabilní prostředí, protože chyby v krmení nebo vlhkosti se rychle projeví. Každý svlek je citlivou fází, při níž zvíře visí zavěšené a nesmí být rušeno. Pro úspěšný odchov je vhodné sledovat skutečné podmínky jednotlivých jedinců, nikoliv pouze jednu hodnotu na teploměru. Zbarvení a velikost se v průběhu vývoje výrazně mění.