Živorodka Endlerova

Živorodka Endlerova je drobná, živě zbarvená rybka pocházející z omezené oblasti severovýchodní Venezuely. Samci na sobě nesou nepravidelné zelené, oranžové, černé a kovově lesklé skvrny, zatímco samice jsou větší a převážně nenápadně šedostříbrné. V obchodech bývá označována také jako Endlerovo paví očko, nejde však o totéž co běžné paví očko Poecilia reticulata. Oba druhy se snadno kříží a jejich potomstvo může být plodné.

Původ

Přirozený areál živorodky Endlerovy zahrnuje zejména mělké laguny a přilehlé vody u poloostrova Paria, včetně oblasti Campoma. Tyto vody jsou teplé, často tvrdší a místy bohaté na řasy. Původní populace se liší barevnou kresbou; právě lokalita původu je proto pro chovatele cenným údajem. Některá známá naleziště byla poškozena znečištěním a úpravami okolí. Ryby chované v akváriích tedy nepředstavují automaticky geneticky věrnou kopii všech původních populací.

Chov

Pro menší skupinu postačí dobře zaběhnutá nádrž o objemu kolem 40–60 litrů, větší prostor ale umožní stabilnější podmínky a lepší rozdělení skupiny. Teplota přibližně 24–30 °C a neutrální až zásaditá voda vyhovují jejich přirozeným nárokům. Důležité jsou pravidelné výměny vody, filtr s mírným prouděním a bezpečný kryt. Rostliny, například jemnolisté stonkovky a plovoucí porosty, vytvářejí úkryty pro samice i mladé ryby. Přestože jsou živorodky malé, neměly by být umístěny do nezaběhnuté nádoby bez filtrace.

Samci se mezi sebou většinou snášejí, zato samice mohou být opakovaně pronásledovány při námluvách. Při smíšeném chovu je vhodné mít na jednoho samce několik samic, aby se jejich zatížení rozložilo. Pokud chce chovatel zachovat čistou linii Poecilia wingei, nesmí ji držet společně s pavími očky. V běžné společenské nádrži lze volit jen drobné, klidné sousedy, kteří malé ryby nepovažují za kořist. Větší druhy nebo rychlí lovci plůdku odchov výrazně omezí.

Potrava

V přírodě přijímá drobné bezobratlé, řasy i jemný organický materiál. V akváriu se osvědčuje pestrá strava složená z kvalitního jemně drceného suchého krmiva, drobných granulí a přídavku rostlinných složek. Vhodným zpestřením jsou živé či mražené dafnie, cyklopi a nauplie žábronožky. Kvůli malým ústům musí mít potrava odpovídající velikost. Krmné dávky mají být spíše malé, aby se zbytky neusazovaly na dně a nekazily vodu.

Rozmnožování

Živorodka Endlerova rodí plně vyvinutá mláďata, která po narození ihned plavou a přijímají potravu. Samec předává spermie pomocí přeměněné řitní ploutve zvané gonopodium. Samice mohou rodit přibližně po třech až čtyřech týdnech; počet mláďat závisí na věku a velikosti samice a bývá v řádu jednotek až několika desítek. Plůdek nachází úkryt v hustých rostlinách a od počátku přijímá jemné krmivo či čerstvě vylíhlé nauplie. Při dobré péči se populace rychle rozrůstá, proto je nutné předem počítat s prostorem pro odchovy a s možností bezpečného umístění přebytků.

Čistota linií

Pod názvem Endler se dnes prodávají i selektované barevné formy a kříženci s pavími očky. Rozlišení pouhým pohledem nemusí být spolehlivé, zejména u ryb bez známého původu. Pro cílený chov je proto vhodné zaznamenávat zdroj násady, jednotlivé linie držet odděleně a nevydávat hybridní potomstvo za původní přírodní formu. Tento postup má význam nejen pro vzhled ryb, ale také pro uchování genetické rozmanitosti druhu.