Dvojzoborožec nosorožčí

Dvojzoborožec nosorožčí patří mezi největší lesní zoborožce jihovýchodní Asie. Pozornost přitahuje mohutným zahnutým zobákem a vysokou červenooranžovou přilbou, která vytváří charakteristickou siluetu hlavy. Navzdory svému vzhledu není přilba plným těžkým rohem, ale lehčí strukturou spojenou se zobákem. Tělo je převážně černé, s bílými částmi na spodině a výrazným bílým ocasem s tmavým pruhem. Samci bývají větší než samice a mohou se lišit také zbarvením očí a okolní kůže. V korunách stromů je pták často slyšet dříve, než ho pozorovatel spatří.

Pralesní prostředí

Obývá tropické lesy Malajského poloostrova, jižního Thajska, Sumatry, Bornea a Jávy. Vyskytuje se v nížinách i ve vyšších polohách, ale potřebuje vzrostlé stromy a propojené lesní porosty. V korunách vyhledává plody a mezi jednotlivými potravními stromy překonává značné vzdálenosti. Jeho přítomnost proto závisí nejen na velikosti chráněného území, ale také na zachování stromů s dutinami. Odstranění několika starých stromů může znamenat ztrátu hnízdních možností i v jinak zeleném lese.

Potrava a chování

V jídelníčku převažuje ovoce, zejména fíky a další plody tropických stromů. Doplňkem jsou velcí bezobratlí, ještěrky a příležitostně jiní drobní obratlovci. Polykáním plodů a přenášením semen se dvojzoborožec podílí na obnově lesa. Ptáci jsou aktivní ve dne, hlasitě se ozývají a za letu vydávají výrazný zvuk křídel. Dospělé páry mohou hájit potravní a hnízdní prostor; mimo dobu rozmnožování lze pozorovat také skupiny mladších jedinců. Při hledání potravy se často pohybují vysoko nad zemí, takže nenápadný pohyb podrostem není pro tento druh typický. Kromě přímého lovu sbírají potravu i z větví a dokážou obratně manipulovat velkými plody.

Neobvyklé hnízdění

Samice využívá přirozenou dutinu ve velkém stromu. Po snesení obvykle jednoho nebo dvou vajec uzavře většinu vstupu směsí materiálu a ponechá pouze úzkou štěrbinu. Samec jí touto štěrbinou podává potravu, zatímco sedí na vejcích a později pečuje o mláďata. Inkubace trvá přibližně 37 až 46 dní, celá doba pobytu v dutině je však podstatně delší. Úspěch hnízdění závisí na spolehlivém zásobování samcem a bezpečnosti dutiny. Tento způsob rozmnožování chrání mláďata před některými predátory, ale činí rodinu zranitelnou při pokácení hnízdního stromu.

Ochrana a chov

Hlavními hrozbami jsou odlesňování, úbytek starých stromů a lov. V lidské péči potřebuje dvojzoborožec velmi prostornou vysokou voliéru, možnost dlouhých přeletů, pestrou druhově vhodnou potravu a vhodně umístěnou hnízdní dutinu. Nestačí pouze dodávat ovoce: je nutné hlídat skladbu živin a možnost přirozeného hledání potravy. Jde o specializovaný druh pro zkušená zařízení, nikoli o běžného domácího ptáka. Dlouhodobé zachování volně žijících populací závisí především na ochraně rozsáhlých lesních celků a jejich hnízdních stromů. Každé úspěšné hnízdění přitom vyžaduje stabilní pár a dlouhodobý klid.