Žluva hajní

Oriolus oriolus

Výskyt: Afrika, Asie, Evropa
Velikost: 24 cm
Hmotnost: 50-85 g
Počet vajec: 3-5 ks
Inkubační doba: 14-15 dnů
Potrava: Hmyz, housenky
velikost písma:  A A A
01.01.2015     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     2227 zobrazení     0 komentářů

Znaky

Žluva hajní je téměř tak velká jako kos, dlouhá 24 cm. Samečkové jsou nezaměnitelní a na první pohled nápadní, jakmile jednou opustí hustou korunu stromu. Mladí ptáci a samička jsou podobně jako žluna zelená žlutozelení.

Prostředí

Žluvy jsou čistě tropická ptačí čeleď, z níž jen jeden zástupce zasahuje až do Evropy. Ale i naše žluva přilétá hnízdit na sever jen nakrátko, větší část roku tráví ve středoafrickém deštném pralese. Hnízdí v lužních lesích, ve světlých smíšených lesích a řidčeji i v borech, polních lesících, ovocných zahradách a parcích. V horách osídluje jen teplá údolí.

Jako čistě stromový pták neslétá žluva prakticky nikdy na zem. Pije kapky rosy nebo přijímá dešťovou vodu za letu jako vlaštovky. Obratně létá mezi hustými větvemi. Cítí-li nebezpečí, skrývá se v listoví.

Rozmnožování

Vlna žluv, vracejících se z jižní poloviny Afriky, dosáhne s přesností několika dní na konci dubna jižní Evropu. Ve střední Evropě se objevuje o 10 dní později a za dalších 20 dní dosahuje severní hranice svého rozšíření. Zprvu obsazují revíry samečkové a bojovně je brání proti rivalům. Když pak o několik dní později protahují krajem samičky, jsou už samečkové v plném toku. Vlastní zpěv je možné slyšet jen zblízka a obsahuje cvrčivé a kvákavé tóny, je ale stále znovu přerušován hlasitou flétnovou melodií, která dala žluvě její latinské jméno. Samečkové i samičky dovedou kromě toho také chřestivě volat a tento zvuk můžeme ve žluvím okrsku slýchat, aniž bychom spatřili jeho původce.

Oba žluví rodiče staví většinou vysoko ve stromech s velkými listy, nad vodou často jen metr vysoko, osobité žluví hnízdo, které je stejně jako jejich tvůrci v naší domácí ptačí říši jedinečné. Ptáci si podávají lýková vlákna, části popínavých rostlin a svazečky trávy, plivají na ně, čímž je změkčují a zaplétají je do vidlice ve stromě, až vznikne visící košík. Přitom zastane většinu prací samička. Hnízdo je tak stabilní, že vzdoruje i prudkým zimním bouřím. Tak můžeme v zimě v korunách stromů poznat, kde žluvy hnízdily. Často pak nacházíme příštího léta žluví hnízdo na témž stromě, snad dokonce na téže větvi. Na vejcích sedí hlavně samička a sameček ji krmí, a to od konce května do června. Samička sedí na 4, někdy i 5 nebo 3 vejcích 14 až 15 dní. Mláďata se z vajec klubou slepá a mají zpočátku řídké žlutošedé prachové peří. Od počátku se drží v hnízdní jamce drápy tak pevně, že je ani sebesilnější bouře nemůže z ve větru se houpajícího hnízda vyhodit. Rodiče je krmí hmyzem, někdy navíc i bobulemi. V polovině června většina mláďat vyletuje, rodina však zůstává až do srpna pohromadě. Mladí ptáci jsou po opuštění hnízda zbarveni jako samice. Jakmile se mladí ptáci osamostatní, žijí žluvy v hustých korunách stromů tak tiše a tajně, že jen stěží postřehneme, kdy na podzim odlétají.

Když však později v srpnu a září přeletují na svých zimovištích na okraji pouští z jedné skupiny stromů na jinou, jsou žlutí ptáci velice nápadní. Mladí samečkové mají následujícího léta ještě hnědý zobák, zelenavý hřbet a slabé proužky na bocích. Teprve v dalším létě je zobák červený a peří jasně žluté. Samičky se s léty stávají stále žlutšími a na spodní straně těla světlejšími a mají červenohnědý zobák. Hodně staré samičky pak mohou být takřka stejně sytě žluté, jako samečkové.

Potrava

Žluva hajní loví hmyz žijící na stromech, především housenky, mezi nimi i chlupaté. Jako příloha bobuloviny.

Žluva hajníNázvy ve světě

Anglicky: Golden Oriole, Dánsky: Pirol, Francouzsky: Loriot d´Europe, Holandsky: Wielewaal, Chorvatsky: Zlatna vuga, Islandsky: Laufglói, Italsky: Rigogolo, Maďarsky: Sárgarigó, Německy: Pirol

Foto: http://www.stranz.ru

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.