Voduška puku

Jednobarevně zlatožlutá puku má bělavou skvrnu kolem očí, na čenichu a na krku a nohy má červenohnědé. Samec je obvykle větší než samice a má asi 50 cm dlouhé zakřivené a vroubkované rohy. Voduška puku většinou tvoří malá stáda do patnácti kusů a s ostatními komunikuje rozličnými postoji. Velmi se podobá vodušce kob způsobem rozmnožování, držením sleků při vysokém počtu zvířat i chováním za nízkých stavů. Voduška puku se živí jen trávou a příležitostně okusuje akácie, jako všechny antilopy ze savan. V nebezpečí rychle prchá.

Voduška puku dosahuje délky těla 1,3-1,8 metru, ocasu 15-25 centimetrů, hmotnost se pohybuje v rozmezí 66-77 kilogramů.

Domovinou tohoto druhu je západní Afrika od Senegalu až po Etiopii a Mozambik; konkrétně obývá savany v okolí řek a bažin.

Puku obývá jižnější savany než kob, se kterou je blízko příbuzná, ale voduška puku se může zpravidla rozmnožovat po celý rok. Nejvíce mláďat se však rodí v období dešťů, tedy mezi lednem a dubnem, kdy je dostatek potravy a vody. Samice rodí zhruba po 240 denní březosti jediné mládě, které zůstává několik prvních dnů ukryto ve vegetaci, kde je částečně chráněno před svými hlavními predátory, a kde ho chodí matka pravidelně kojit a pojídat jeho trus, který by mohl pronikavým pachem predátory přilákat. Po několika týdnech mládě tento úkryt opouští a přidává se ke skupině dalších mláďat.