Aktuálně: 5 564 inzerátů168 370 diskuzních příspěvků17 659 uživatelů

Potápka žlutorohá

Podiceps auritus

Potápka žlutorohá

Podiceps auritus

Potápka žlutorohá

  • Výskyt: Sever Evropy, Island, Severní Amerika
  • Délka: 33 cm
  • Hmotnost: 350-700 g
  • Počet vajec: 4-5 ks
  • Inkubační doba: 22-25 dnů
  • Průměr kroužku: 9 mm
  • Potrava: Malé rybky, plži, hmyz
Potápka žlutorohá
Kam se řadí?

Potápka žlutorohá

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Podicipediformes - potápky
  • Čeleď: Podicipedidae - potápkovití
  • Rod: Podiceps - potápka
Potápka žlutorohá
Kde žije?

Potápka žlutorohá

Severní Amerika

  • Nadmořská výška: 730 m
  • Povrch: hornatý, vysočiny i roviny
  • Teplotní pásy:
  • Arktický: srážky 300 mm, teploty pod nulou
  • Subarktický: srážky 300 mm, teploty kolem nuly
  • Humidní, mírně studený pás: 10 °C
  • Humidní, středně teplý pás: 20 °C
  • Tropický: nad 20 °C
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Teplota:
  • Nejvyšší: 27,6 °C
  • Nejnižší: -19,1 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 23.11.2013, 21:59
5 198 4 minuty čtení

Znaky

O něco větší než potápka černokrká - délka asi 33 cm. Ve svatebním šatě ji rozeznáme podle rezavě zbarveného krku, černého vousu na lících a rezavě červených péřových oušek. V zimě je potápka žlutorohá skromně šedá a bílá. Od potápky černokrké ji nejjistěji rozeznáme podle tvaru a zbarvení zobáku: je rovný, silný a černošedý se žlutočervenou špičkou. Hlas má trylkovitý až kdákavý. Mimo čas hnízdění je němá.

Prostředí

V létě žije na vodním, rostlinstvem zarostlých sladkovodních jezerech v severské zóně jehličnatých lesů, též na Islandu a v Severní Americe. Někdy během období hnízdění i na pomalu tekoucích řekách, zřídka ale na otevřené vodě, spíše v příbřežní vegetaci. Zimoviště leží přes 1000 km jižně od hnízdišť v západní a jižní Evropě. Jen v mírném anglickém klimatu se letní a zimní výskytiště stýkají. V zimě žije většinou na řekách a při mořském pobřeží, nezřídka i v přístavech. Někteří ptáci přezimují i na německých a švýcarských alpských jezerech. Jarní tah se odbývá v dubnu a květnu. Ptáci zůstávají na hnízdištích do října. Podzimní tah má charakter útěku před zimou. Potápka žlutorohá je vzácný pták. Nejhojnější je ještě v některých sibiřských krajích.

Rozmnožování

Rybníky obsazuje obvykle jeden pár, na jezerech mohou v příhodných zálivech existovat i malé hnízdní kolonie. V květnu a v červnu je často možno zaslechnout trylek, který ptáci vyluzují za toku. Ptáci si pak ukazují z vody vytažený hnízdní materiál a zaujímají různé půvabné pózy. Hnízdění může začínat už v květnu nebo až v červnu, hlavní období nastává v červnu. Typické hnízdo tvoří vodní rostlinstvo. Hnízdo staví a na vejcích sedí oba rodiče, při sezení se asi po 5 hodinách střídají. Tři až 6, obvykle ale 4 až 5 vajec, jež jsou zpočátku bílá, často se zelenavým nádechem a jsou později, když je ptáci přikrývají zahnívajícím rostlinstvem, špinavě hnědá. Sezení na vejcích trvá 22 až 25 dnů. Když ptáci hnízdo opouštějí, přikrývají vejce rostlinným materiálem, jak to známe i u ostatních potápek. V prvních dnech po vyklubání odpočívají mláďata ráda na hnízdě, při nejmenším nebezpečí se však z hnízda sesmeknou do vody a odplavou. Většina snůšek se líhne koncem června, mláďata začínají létat v srpnu a v září opouštějí své rodiče. Pak přepelichají do šatu mladého ptáka a v něm odtahují. Tak se také objevují na pobřeží Severního a Baltského moře. Staré ptáky je pak možno vidět ve střední Evropě už v nenápadném zimním šatu. V březnu nebo v dubnu, často už na zimovištích, získávají svatební šat, a to během částečného přepelichání, při němž ještě nedochází k výměně většiny opeření. Koncem období hnízdění, v srpnu, dochází pak k úplnému přepelichání. Nejdříve vypadá okrasné opeření hlavy, pak následuje současně opeření křídel, takže nejsou po nějaký čas schopni letu. V říjnu peří opět naroste a ptáci se mohou vydat na svou zimní cestu. Táhnou za nocí, většina jednotlivě, zřídka i dva ptáci nebo menší skupiny. Potrava: Vodní hmyz, perloočky, rybky, mimoto i vodní rostlinstvo a jeho semena v takovém množství, že nelze hovořit o přídavku, ale o smíšené živočišné a rostlinné potravě. Ptáci nesbírají jen rostliny plovoucí na hladině, ale často se potápějí a odštipují pod vodou výhony. Jako všechny potápky žere i potápka žlutozobá ráda peří a při pelichání si nevšímá jen velkých per z letek.

Všeobecně

Všechny potápky tráví každodenně hodiny maštěním svého peří tukem z kostřecových žláz. Maštění se děje jednak pomocí zobáku, jednak i pozoruhodným kroucením krku v peří.

Názvy ve světě

Potápka žlutorohá

Anglicky: Horned Grebe, Německy: Ohrentaucher, Dánsky: Nordisk Lappedykker, Španělsky: Zampullín Cuellirrojo, Finsky: Mustakurkku-uikku, Francouzsky: Grèbe esclavon, Islandsky: Flórgoði, Italsky: Svasso cornuto, Japonsky: Mimikaitsuburi, Japonsky 2: ミミカイツブリ, Holandsky: Kuifduiker, Norsky: Horndykker, Polsky: Perkoz rogaty, Portugalsky: Mergulhão-de-pescoço-castanho, Rusky: Красношейная поганка, Slovensky: Potápka ušatá, Švédsky: Svarthakedopping, Čínsky: 角䴙䴘

Mohlo by vás také zajímat

Potápka maláPotápka roháčPotápka rudokrkáPotápka černokrká

Foto: http://www.vogelwarte.ch

Podělte se s námi o názor na tento text →