Aktuálně: 4 985 inzerátů174 059 diskuzních příspěvků17 750 uživatelů

Kajmanka dravá - chov a odchov

Chelydra serpentina

Kajmanka dravá - chov a odchov
Petr Štěpán 01.12.2023, 12:10
803 6 minut čtení

Rod Chelydra je v současné době rozdělen na tři druhy: kajmanku dravou (Chelydra serpentina Lineaus, 1758), kajmanku ostronosou (Chelydra acutirostris Peters, 1862) a kajmanku středoamerickou (Chelydra rossignonii Bocourt, 1868). U kajmanky dravé jsou rozlišovány ještě dva poddruhy: Chelydra serpentina serpentina (Linnaeus, 1758) a Chelydra serpentina osceola (Stejneger, 1918), která je také pro svůj výskyt označována jako kajmanka floridská.

Chovaná zvířata

V našem chovu máme dospělé trio kajmanek dravých (Chelydra serpentina). První samice byla zakoupena jako import z USA a samec pochází také pravděpodobně z importu z farem na území Severní Ameriky . Při zakoupení vážila první samice 15 g a ještě neměla zhojenou jizvu po žloutkovém váčku. Samce jsme získali 20. 9. 2008,  měřil 9 cm a vážil 240 g. Druhá samice je z odchovu Stanice mladých přírodovědců v Praze na Smíchově. V současné době měří obě samice přes 30 cm a váží více než 5 kg. Samec je o něco menší.

Podmínky chovu

Původně jsme zkoušeli kajmankám vytvořit akvaterárium s možností lokálního vyhřátí na souši. Naše kajmanky však tuto možnost nikdy nevyužívaly. Proto je momentálně chováme pouze v akváriu o rozměru 100x50x50 cm pro samce a 120x60x50 cm pro samice.  Před kladením vajíček je přemísťujeme do akvaterária o rozměrech 180x60x60 cm s kladištěm. Velice vhodný je kvalitní vnější filtr. Nepoužíváme žádné zdroje UV záření, nádrže přisvětlujeme obyčejnou úspornou žárovkou. Výška vodní hladiny je udržována tak, aby želvy pohodlně dosáhly ze dna nádrže na hladinu. Myslím si však, že to není nezbytně nutné, jak to uvádí většina autorů, a že nebezpečí utopení u větších želv nehrozí. Dokazují to pozorování vzrostlých exemplářů plavajících těsně pod hladinou ve volné vodě (Hes, 2009). Želvy ale musí přivykat na hlubší vodu postupně. Při zařizování akvária pro větší kajmanky je třeba brát v úvahu jejich značnou sílu a kořeny a kameny v nádrži dobře ukotvit. Důležitý je také dobrý přístup do chovné nádrže a její přehlednost, aby chovatel mohl se zvířetem při odchytu bezpečně manipulovat. Předejdeme tak zranění jak chované želvy, tak i chovatele. Kajmanky totiž většinou na jakoukoliv manipulaci reagují zběsilým kousáním.

Krmení

Kajmanky dravé (Chelydra serpentina) krmíme co nejširší škálou různých krmiv. Používáme mražené larvy pakomárů (patentky),  kvalitní granule pro vodní želvy (Tetra a Serra). Dále krmíme mláďaty laboratorních myší (Mus musculus var. alba), mraženými raky (Procambarus sp.), živými okružáky rodu Helisoma, oblovkami (Achatina sp.). Nedoporučuji zkrmovat plže odchycené ve volné přírodě, například plovatky (Radix, Limnaea) nebo okružáky (Planorbarius), z důvodu velkého rizika přenosu různých parazitů. Totéž platí o krmení žížalami z volné přírody, které jsou jinak velice kvalitním a ochotně přijímaným krmivem.

Větším exemplářům podáváme usmrcené laboratorní myši (Mus musculus), potkany (Rattus norvegicus) a celá oškubaná kuřata. Naše kajmanky velmi obratně loví živé ryby (okoun, karas). Pokud nemáme ryby živé, podáváme mražené, celé i porcované. Kajmanky, stejně jako jiné vodní želvy, si větší sousta trhají pomocí drápů a tím dochází k velkému znečišťování vody.  Naporcování větších ryb na malá sousta proto napomůže k udržení čistoty vody. I v případě, že ryby naporcujeme, zkrmujeme je celé včetně hlavy a vnitřností. Střední kajmanka o hmotnosti přes 5 kg nepohrdne ovšem ani drobnými blešivci, patentkami nebo granulemi a pečlivě do posledního kousku vše vysbírá. Želva této velikosti je však zároveň schopná zkonzumovat vzrostlého potkana o hmotnosti 300–400 g nebo dospělé morče.

Jako doplňková krmiva používáme různé druhy hmyzu například larvy potemníka amerického (Zophobas morio). Občas kajmankám nabízíme i vodní rostliny, které ovšem nekonzumují zdaleka s takovou chutí jako krmivo živočišné.

Krátké vide s krmení naší samice kajmanky dravé

Reprodukce

Rozeznání pohlaví u kajmanek je poměrně snadné. Samec a samice má sice stejně dlouhý ocas, ale u samce je jasně patrné ztluštění u jeho kořene. Samec při manipulaci také občas vysouvá penis. Pro páření volíme prostorné nezařízené akvárium, abychom v případě vzájemného napadení zvířata snadno oddělili. Páření samci také usnadní zvýšení hloubky vody minimálně na dvojnásobek výšky krunýře zvířat. Před pářením jsme nepozorovali u samce žádné namlouvací rituály. Po připuštění samice k samci se obě zvířata vzájemně velice jemně, řekl bych až láskyplně, očichají, což zajímavě kontrastuje s jejich vzhledem. Poté se samec pokouší o páření. Během páření kouše samec samici do krku podobně jako je tomu u jiných druhů želv. Zatím v našem chovu během připouštění nedošlo k žádnému krvavému zranění.

Poprvé se nám pářily kajmanky v roce 2013 ve věku 7 let a velikosti přibližně 20 cm. K páření došlo po přemístění zvířat z venkovních nádrží do vnitřních akvárií. V lednu 2014 samice nakladla do připraveného kladiště 25 vajec, z toho 7 bylo bohužel rozbitých. Zbylých 18 vajec jsme umístili do plastových nádob s vlhkým vermikulitem. Při teplotě 26–28 °C trvala inkubace 76–78 dní a vylíhlo se všech 18 mláďat. V září 2014 se zvířata opět pářila, přibližně za měsíc nakladla samice pouze 5 vajec.

Odchov malých kajmanek není nijak složitý. Probíhá prakticky stejně jako chov dospělých zvířat. Malé želvičky jsou věrnou kopií rodičů. Mláďata byla umístěna do dvou plastových boxů po 9 kusech. Při společném odchovu jsem u mláďat nepozoroval žádnou vzájemnou agresivitu. Přesto je pravděpodobně vhodnější odchovávat mláďata individuálně. Po oddělení mladých želv u známých chovatelů se růst mláďat výrazně zrychlil.

Malé kajmanky krmíme drobnými rybami, holátky myší, mraženými patentkami a granulemi pro vodní želvy.

Závěr

Kajmanka dravá je snadno chovatelná želva, která by se dala doporučit i začínajícím chovatelům. Při jejím pořízení musí každý pamatovat na její konečnou velikost kolem 50 cm a značnou agresivitu. Chov kajmanky dravé (Chelydra serpentina) byl v minulosti dokonce regulován vyhláškou o chovu nebezpečných zvířat. V nové vyhlášce o chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči kajmanky sice už nenajdeme, přesto musíme dbát zvýšené opatrnosti a chovné nádrže dobře zabezpečit.

Hes O. 2009: Kajmanky dravé. Akvárium terárium 52 (5): str. 58-59

Moravec J. 2008: české názvosloví živočichů VII. Plazi 1.Národní Muzeum, Praha 39

str.ISBN 978-80-7036-251-8

Těšík I. Vít Z. 1980, Kajmanky – želvy čeledi Chelydridae. Živa 1980 (2): str. 68-69

Zych J. 2006: Želvy v přírodě a v péči člověka. Brázda, Praha, 168 str. ISBN 80-209-0342-9

Podělte se s námi o názor na tento článek →

Petr Štěpán

Autorem od: 25.11.2023

Jsem chovatelem převážně terarijních zvířat, bezobratlých a drobných savců. Chovem se zabývám více než 20 let.

Podobné články

Může vás také zajímat