Příspěvky uživatele

Malá se pohybuje na tenké hraně mezi rozkošným miminkem a zplozencem pekel. Tak uvidíme, kam se časem přehoupne. 😂 Ale když si při první vyjížďce, kdy šla na volno, doběhla k valachovi na kterém jsem seděla (vůdce stáda) a třikrát do něho kopala zadníma, načež jsem jí odehnala a ona se na něho vrhla zubama 😂😂😂😂 tak nemám iluze. 

Říkám, malá černá ježibaba. 

Beganka to měla těžký, loni kobyla jak lusk, viděla jsem ji na živo. No a pak majitelka onemocněla a zemřela, v rámci toho roku, před koncem, kdy už bylo jasné, že dobře nebude, jí i s hříbětem, matkou a stádem poníků vzal kamarád na ustájení. Už takhle bídně vypadali, a co šlo se rozprodalo. Děti koně nechtěli. Tahle měla pod sebou hříbě, takže to málo co bylo dala do mléka. 

Kamarádi mi nabízeli hříbě, že bude za dobré peníze, ale to se mi nechtělo piplat. A tak jsem se jela mrknout na tuhle a rovnou jí vzala. 

Ale ještě jsme se nedostali přes milník - vykrmím a prodám. Uvidím jak se s ní bude pracovat. Taky jsem si zvykla na kluky a teď se do diskuzí a kobylou nehrnu. Každopádně dědkovi jde na 19tý rok a omladit to potřebuju. 

Asi si dlouhá léta tu zkratku překládám špatně. 😆 Protože s jednou kobylou wpb jsem to zkoušela, ale byla jsem mladá a blbá a myslela si, že to znamená něco jiného. Ale ona byla dokonalá rezavá Wild proud bitch. 😅

Jasně že se pracuje s tím, co je doma a vše se přizpůsobí. Pak se dá dosáhnout všeho. 

Mě s nervama nejvíc školil kříženec chlaďase - a řekla bych, že kupuju bubika co nebude nic řešit. A že se řešilo věcí, a dost nahlas. 😅 

Takže já nezatracuju žádné kombinace, jen na to musí být hlava a nervy. Což vy máte pěkně promyšlené a postupujete dopředu. 

U krevnatějších koní mi dělá zle to množství pohybu, které ve voze vynakládají. Kolikrát nečiní špatně, ale je tam tolik WAW že mám pocit, že to neovládám. 😂🙏 U těch těžkotonážních se mi to téměř neděje. 

Proto nemůžu mít hřebce - mají všeho víc, a i když nezlobí, já ten pocit mám.

A černý je wpbr? 

Já jak něco začíná na W tak couvu. 😆 

Znám jenom jednoho normálního Welshe, a to je spíš takový autista, co si nedovolí pustit nervy na špacír - rozhodně to ale neznamená, že by je neměl. 

Hlavně nesejčkovat. 😅 

Mladého Gase jsem měla od pána, který řekl - normálně ho zapřáhni do páru a jeď. Bude to ok. A tak se stalo. Do jednušky pak šel stylem - “vidíš tam toho mustanga na kopci? Pozítří je tu kupec a kůň má chodit sám, jdeme na to? 😆 ” 

No a problém nenastal, ale to byl tak hodný kůň! 

Obsedla jsem ho tak, že dostal sedlo a na laně šel vedle koně do terénu, v lese jsem přesedla a dojela s druhým na laně až do baráku. 

Jenže to nebyla kobyla, že ano 😂 

K téhle hvězdě mám instrukce, že se dělo něco né úplně ok, zkoušky sice dala na pána, ale prý byl cvičitel rapl… jenže dojem je jedna věc a reálné chování kobyly věc druhá. Třeba, snad????byl základ ok a najdu ho. 

Moc vám fandím, nebýt na druhé straně republiky, nabídnu pomoc. 

Možná mi pomůže se virtuálně štengrovat a něco ještě do Vánoc vyvedu. 😅😂

S časem je potíž, zvláště přes zimu jsme marní - zázemí nemáme. Vše podmáčené, já od dětí chytnu každý bacil - oni kýchnou, já týden ležím… 

Nestojí to za nic. Ale po Vánocích už to bývá veselejší, aspoň co se světla týče. 

Ačkoliv beganka udělala zkoušky v tahu , neumím si představit, jak to budu zapřahat. Přijde mi, že se bojí všeho, co se kolem zadní části těla děje. No bude to delší trať. Až na ní bude trocha masa, začnu obsednutím a uvidíme dál. 

Ale je to almara a já jsem posergaťa, to je kombinace…. 

Jako mladá Adélka? 😆 To není morgáně, to je malá černá ježibaba z maminky pony a tatínka hucula, Pietros Nelsona. 

Nevím jestli ji nepřekřtím na Wednesday. 😅 

Ale je miláček, na pastvině za mnou doběhne od stáda, řehtá když mě vidí nebo slyší na dálku. Dělá si to zlobení dobré…. 😆

Ahoj 🙂 sice jsme v ďouře, ale za sucha můžeme jezdit po lese, loukách, polních cestách bez omezení. Koně mám tahavé a kopce dávají, a když se vyškrábeme z dědiny, už je to ok. 

S ponicí byl problém. Majitelka ji otahala v kládě, hodiny chodili na opratích - fakt hezky naučené, zvládnuté základy. 

Pak se dala do kočáru v jednušce a začlo peklo. Zkusila se připřahat se starou kobylou majitelů, taky SHP, ale ani to nebyla dobrá volba. Kobyla se naučila kaprioly, svíce, kopala do oje, házela nohy přes pobočky a oj a bylo to dost na hovno. Stará se k ní přidala. 

Takže se vždy vypřáhlo a šlo domů. Byl u toho strach a nervozita majitelů, jeden visel na oprati, dva lidi u hlavy, jakmile kobyla vyrazila, narazila na udidlo. Odnaučila se tahat a jak je chytrá, byla  “hotová” v čím dál kratších intervalech .

Tak jsem si ji dovezla domů, že buď anebo. 

První co se dělalo, tak se dala vedle chlaďase k oji, jen ohlávka a capat. Tam jsem pochopila, že se kočáru nebojí. Ona si myslela, že když se zastaví, celý svět se přestane točit. 😆 No, nepřestal. Pochopila. Totéž v lese - chodila vedle koně. Nebojí se ničeho za zadkem. Jen je to mršatka přechytralá.

Ve voze se naučila nasírat o pobočky - jakmile se capalo a ona se začala nudit, opírala se prdelí o pobočky a ojky a kopala do nich. 

Tak jsme jí je sebrali a bylo to lepší, hledala marně. 😂 Ale vše podstatné se řešilo na lonzi a ze země. Dynamické lonzovani, dvě minuty před každým zapřaženim, kdy musela pobrat, kdo hýbe jejíma nohama. Hodně uvolnění, žádné nasrání ani zadržování napětí - u mě. Velká škola pro nerváka, jakým jsem. 

A funguje to.

Ale one se ničeho nebála, jen jí to nedávalo smysl a vytvořila vzorec, který se přepsal. 

Naše stálice. ❤️ 

Tříletý Gas - Norik. 

Můj mazánek, bohužel ve stádě to nedělalo dobrotu. Chlapci ano, ale bez kobyl, což je přes zimu potíž. A taky na něj nezbýval čas. 

A když se objevil kupec snů, bylo jasno. 

A zimní režim je daleko pohodlnější. 

No a stážistka, čtyřletá SHP na revýcvik nesmí chybět. 

Extrémně chytrá kobyla, citlivá, a bohužel už zmršená. Základy dostala dobré, pevné, ale ve voze katastrofální. U nás se to zvládlo. Už je u majitelů, na jaře ještě pomůžu oprášit a bude to parťák na celý život. 

Nový projekt - čtyřletá Tonča, čmb. Snad do lesa, snad do pole, snad do chovu. 

Snad zase vykvete. 

Koninka s dcerou a půlroční Adélka. 

Na Hubertovce a v kočáru. 

Ahoj všem, po půl roce se hlasime z Lovčiček. Proběhla nám drobná změna osazenstva - tříletý chlapec Gas změnil majitele. Kůň co nikdy neučinil špatný krok a jeho dobrá vůle je nezměrná dělá parťáka v zápřahu a pod sedlem. Majitel je začátečník co se opratí týče, mladý byl u mě v jednušce dvakrát - dva dny a den před prodejem, protože majitel chtěl, aby to valach zkusil…. No a drandí spolu jako velcí páni.

Já statečně redukovala, dokud jsem nejela ke kamarádům na kafe. A zase se to posr….lo.

Přivítejte Tonču, čtyřletou čmb, vítězku zkoušek tříletých. 

Aneb co si na Aliexpresu objednáš a co ti dojde.  

Ale kila jdou pomalu nahoru, kobyla se děsí všeho od podbřišníku dozadu - zadní nohy se nedávají, ve slabině za žebrem jsme našli bulku velikosti citronu - ale kobyla dojela od hříběte, postupně a začlenila do stáda a vše ostatní má čas. Bo slunce jsme už dvě neděle neviděli a tak na nic nemáme náladu. 

Obdivuji všechny, kteří s koňmi přiměřeně pracují celý tento nečas. Já je nechci vidět. Což se mi při té mlze daří. 

Do lesa chodíme když jsme zdraví a dá se.

Měla jsem na stáži čtyřletou SHP, akrobacie v kočáru, ve kterém byla zaučována, byly brutální… docela jsme to zvládly pořešit a s kobylou se domluvit. Stačilo vlastně ze země oprášit, kdo s kým hýbe. A kočár byla už jen třešnička. 

Šikanovat poníky mi tedy jde, ale kdo bude dělat beganku, to nevím. 😆 

Půlroční poňohuculka už přerostla mámu, chodí u vozu a na laně do terénu, ale má mozek Einsteina, bude s ní prdel. 😆❤️ 

To je tak ve zkratce vše. 

Zdravíme všechny, těšíme se na společné řádky. 

Ahojky, prosím o názor - speciálně Horsanu.

Mladý norik, kterého jsem zde už představovala, má uražený hrbol na kyčelním kloubu. Je to staré zranění, nevěděla bych o něm, kdyby se nenasvaloval asymetricky a nenosil ocas na stranu. 

No, pozvala jsem pana doktora Šterce a nechala valacha vyšetřit, komplet rtg. Bohužel záď jsme neprosvítili, ale od kolen dolů je kůň zdravý jako rybička. 

Pan doktor zná koně, co se stejnou diagnózou běhali vytrvalosti, ale ohledně tahu a práce v lese byl skeptický…

A já valacha taky nechci zlikvidovat. 

Nemáte někdo zkušenosti, jetli koně zkusit nebo rovnou prodat? 

Zátěž má malou, zatím rozhodně nepřetěžuji. 

Dostává kvalitní minerálku a začal se z něho dělat kůň, tak mu dávám čas. Dojel jako hříbě, nikde nic, teď to dohání. 

Děkuju za případné postřehy. 

Určitě to pravidlo není, instinktivně jsem to nachystala tak, aby šlo mládě do “škarpy”. 

Poprvé šla máma mezi dvěma ojkama a malou měla vlevo, ale ojky byly vytažené na maximum a přesto jsem je obě měla příliš blízko kočáru, tak jsem to zkusila takhle - k párové oji, která měla větší vůli k prodloužení. 

Máma je dcery, jezdecká, ale po porodu má bídnou horní linii, takže spojíme příjemné s užitečným a dočasně budeme zapřahat. 

Zdravíme všechny ve spolek. Naše krásné děcko se učí chodit u kočáru (je to tak vtipné stvoření, jak jen může poloviční hucul být). 

Mladík je obsedlý - jeden den šel do lesa na laně za koněm a vrátil se se sedlem a jezdcem, a kolegy vlekl na tom samém laně za sebou…. 🙂 

Dnes druhý výjezd, s koněm vodičem, trochu klusu… no nebudeme to přehánět, ale je to mládě rozkošné. 

Dělají mi radost. 

Ať vám všem koně šlapou, užívejte krásného počasí, než se nám namnoží havěť a nebude se dát vyrazit do lesa. 

Tak Przedswiti to je kapitola sama o sobě. ❤️ 

To jsou ukrutně všestranná zvířátka. 

Přiložím foto. Má teda 146, já si pamatovala něco o osmičce, ale i tak je to kus chlapa. 

Kdybys chtěla to video porodu, můžeme se spojit přes WhatsApp. 

Je tam teda moment, kdy jsem vyběhla z baráku a běhala po dvoře bez dosahu WiFi, a řešila, zda nechat telefon doma a nechat natáčení porodu zapnuté, nebo mít telefon u sebe pro případ potíží a video přerušit (data jsem vyprndala v lese, kdy jsem místo práce seděla na pařezu a hlídala kobylu 😀 ). 

Nakonec jsem švihla telefon domů a užila si vše bez čumění skrze čočku, pěkně na živo. Na videu je pár sekundový zásek, pak se to chytlo a je tam krásně vše vidět. 

Včera jsme byli poprvé venku, je to inteligentní žena, prostě se dala ohlávka, vodítko a šlo se. 

❤️ 

Děkuji. 😊 

Těším se na kočárové zvířátko, maminka je všestranná, táta na hucula docela vysoký - lehce pod 150…. Snad to bude ten střední koník na dobré holeni, které mám nejraději. 

Gratuluji I tobě k nové rezavé lásce. 

A soucítím s tvojí ztrátou. Život plyne dál a čeká nás spousta nového a krásného, jak jinak by to mohlo být, když jsme obklopeni zvířaty a přírodou. Jsme nejbohatší.