Ahoj, nějakou tu kočku chováme v domácnosti odjakživa. Teď už máme starého kocoura, není kastrovaný a přemýšlíme pomalu nad mladým kotětem, protože kocour už je nemocný a určitě s námi dlouho nebude. Ale! Zvládně příchod mladého kotěte, nebude bráno jako vetřelec v jeho teritoriu? Zase bysme chtěli kocoura, kočku ne. Také se říká, stejně jako u psů, když ke staršímu zvířeti přidáte mladší, že ubere staršímu několik let života, tím jak po něm bude vyžadovat hrátky a skotačení plné elánu, je na tom něco pravdy?
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 24.08.2023, 07:39:24
Mám devítiletého kocoura - kastrovaného a teď tu mám nalezence. Kocourka. Objevil se zásluhou “dobrých lidí”. Starý kocour je z něj silně otrávený, byl uražený, ani myši mi nenosil 🙂. Zůstalo mu privilegium, chodí do domu, kdy se mu zachce. (Malý sem taky vniká, ale je vykazován ven.) Prckovi uhýbá, odchází, případně mu nafackuje. Ale je hrozně hodný, takže nic dramatického. Kotěti stále hledám nový domov, až zmizí, starý kocour si oddychne.
Ve vašem případě bych si nechala jedináčka. Však když kocour odejde, kotě lehko seženete. Ale určitě je to individuální. Může ho přijmout a může mu vážně ublížit.
Jak píšou holky, může se vyskytnout hafl problémů. A jiné je řešit je se zdravým, ještě mladým zvířetem a jiné se starcem nad hrobem + nekastrátem, což je asi největší problém.
To s tím starým psem…na Psech by vám x lidí odepsalo, že to není problém a starého psa naopak štěně oživí. Já sama bych to ale nikdy neriskovala, zvlášť po té, co jsem si před rokem zažila péči o starého, už s různýma neduhama psa a nedovedu si ani ve snu představit, že bych u toho měla nějakého psího dorostence, to by absolutně nešlo, veškerá pozornost a péče byla kolem děduly.
