Aktuálně: 5 066 inzerátů173 292 diskuzních příspěvků17 739 uživatelů

Ovlivnění pohlaví při líhnutí

Greg (neregistrovaný) 24.02.2024, 14:34:51 xxx.xxx.296.102

Dobrý den, o vlivu teploty na pohlaví u plazů bylo napsáno mnoho ale rád bych si přečetl zkušenost přímo od chovatelů a pokud možno kteří toho dochovali už dost. Jde mi o želvy. Když je teplota nastavená tzv.na samice tak jaké procento je opravdu samic a jaké samců jestli to je 90 procent třeba nebo míň. Děkuji, Greg.

Anonymní (neregistrovaný) 25.02.2024, 19:49:44 xxx.xxx.296.102

děkuji myslel jsem testudo a to hlavně Želvy žlutohnědé. Tím samci “spáleni” myslíte právě tu vyšší teplotu?

J5
J5 (249 příspěvků) 26.02.2024, 12:58:10 xxx:xxx.ecd0:f2c3
Greg:

Dobrý den, o vlivu teploty na pohlaví u plazů bylo napsáno mnoho ale rád bych si přečetl zkušenost přímo od chovatelů a pokud možno kteří toho dochovali už dost. Jde mi o želvy. Když je teplota nastavená tzv.na samice tak jaké procento je opravdu samic a jaké samců jestli to je 90 procent třeba nebo míň. Děkuji, Greg.


Nabídnu vám tedy svou zkušenost. Ne však o "vlivu teplot na pohlaví u plazů" obecně ale konkrétně na rod Testudo.

Je pravda že v posledních letech je teorie o vlivu teploty na pohlaví při inkubaci želv oblíbená a až nebezpečně dogmatická. Bohužel jako nesporný fakt se šíří mezi převážně laickou veřejností. Nelze zde v rámci diskuse uvádět podrobnosti, proto se omezím na stručné zdůraznění pouze nejdůležitějších skutečností zasluhujících úvahu. Čemu věřit je pak na vás.

1/ želvy se líhnou s chromozomy XX. Bez druhotných pohlavních znaků nelze tedy v současné době bezprostředně po vylíhnutí rozlišit pohlaví. Pokud mně neutekla nějaká zásadní informace tak určitě ne se současnou úrovní znalostí. Pohlavní diferenciace jedinců není tedy pevně a jednoznačně dána. Proto tvrdit že teplota je určující faktor je z mého pohledu unáhlená snaha o zjednodušení problému. Stejně tak může mít na pohlaví vliv např. hustota populace, kvalitativní složení dostupné potravy, mikroklimatické podmínky v průběhu dospívání atd. Možná od všeho trochu. To vše podtrhuje fakt že je zcela nereálné dokonale suplovat inkubační teploty v přirozených podmínkách ve srovnání s umělou líhní, což si může každý jednoduše ověřit.

2/ připustíme-li že teplota při inkubaci je jediná podmiňující, nabízí se problém. Jednotlivé divoce žijící populace želv prosperují v typickém, přesto však teplotně značně rozdílném prostředí. To určuje zejména nadmořská výška lokalit. Všímavý člověk jistě brzy zjistí že druhová skladba flory je jiná, teplomilnější druhy chybí atd. Přesto však přítomné populace želv prosperují a kupodivu poměr pohlaví je vždy takový že umožní populaci přežívat. Podle teorie “teplota” by nutně ve vyšších nadmořských výškách musela být značná převaha samců nad samicemi, byla-li by tam vůbec nějaká. A samozřejmě opačně v nížinách. Ne nevěřím tomu a kdokoliv kdo kdy zapíchl teploměr do země v oblastech výskytu tomu nemůže věřit také.  Osobně jsem si zažil že koncem května, kdy jsou snůšky již dávno v zemi, vás může týden trvající chladné, deštivé počasí zahnat z horských strání Peloponésu na teplé přímořské pláže.

3/ žádný chovatel želv u nás, ať už pravidelně odchovává mladé v desítkách, stovkách či tisících nemá zpětnou vazbu ať už je jeho názor takový nebo makový. U málopočetných odchovů nemá dosažený výsledek žádnou, nebo jen nepatrnou, vypovídající hodnotu. U větších odchovů kde už by stálo za úvahu zapřemýšlet je finančně i prostorově nereálné držet odchovy po dlouhá léta pro ověření teorie. Navíc v několika skupinách, podle inkubační teploty. Granty ani dotace se na podobné akce v naší kotlince nerozdávají, jen omezení, postihy, zákazy, pokuty, povinnost zapisovat do kolonek a jiné byrokratické lahůdky.

4/ proč se tedy mnozí chovatelé nezdráhají uvádět “líhnuto na samice”? No protože jim to nijak neublíží a při současném “přetlaku samců” na trhu mají jistou konkurenční výhodu. Za tři až pět let kdy se pravda ukáže (pokud želva přežije) stačí říct “jejda ono to nějak nevyšlo”. (a nebo tomu fakt věří)

5/ kdyby to bylo tak jednoduché, proč jsou nesporná většina odchovů samci. Vždyť  přeci stačí otočit knoflík termostatu doprava a nebudeme vědět co s holkama.

Na závěr něco z praxe. V dobách kdy jsem se věnoval chovu naplno, ostatně i nyní líhnu na 29,5-30°C (krátkodobý výkyv nahoru i dolů 4°C max 5°C, překmity, větrání) průměrná vlhkost 90-92% bez substrátu, volně na nopkové folii. Pohyb vzduchu nutný pro stejnoměrnou teplotu v celém prostoru líhně zajištěn PC větráčky. V takovýchto podmínkách je % líhnutí nejpříznivější a nevyskytují se, nebo jen v zanedbatelné míře, paštítky či jiné deformace krunýře. 

Nemohu přesně určit z výše uvedených důvodů % samců a samic, jedno je však jisté. Samičky inkubované za uvedených podmínek běhají a vesele snáší mnohdy již v páté generaci. Stejně tak se samičky vyskytují i v držení jiných chovatelů, což se bohužel sporadicky dozvídám zejména tehdy když je nějaký zdravotní problém.

Greg (neregistrovaný) 27.02.2024, 09:10:02 xxx.xxx.296.102

Ano, přesně tak to vidím také. Přijde mi to hodně přitáhnuty za vlasy, že by měla teplota až takový vliv. Jednak je pravda toco uvádíte, že hodně chovatelů v ČR to zjistit nemůže protože spolehlivé rozlišení pohlaví je dejme tomu po 5-6 letech a velkochovatelé co líhnou stovky ročně si nemohou dovolit tolik let želvy držet a porovnávat pohlaví. To možná nějaké farmy v zahraničí.

Další věc je, jak by toto fungovalo ve volné přírodě. Pochybuji že by tam byla vždy průměrná teplota aby se líhly obě pohlaví. Jsou teplejší roky nebo chladnější které by nahrávaly jednomu pohlaví a to by přece vedlo v přírodě k velké nerovnováze mezi pohlavími. Proto jsem otevřel toto téma abysme se dobrali k nějakému výsledku.


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.