Ono je možné, že se v mléce dají testovat jen nějaké markery, které mohou ukazovat třeba i jen na zánět apod. Zajímalo by mě, jak se testuje mléko až v mlékárně, když svozové auto čerpá mléko po trase z několika farem. Třeba berou vzorky už při přečerpávání u farmy…
Přeprava a rozmetání hnoje a rozstřikování kejdy a močůvky od zvířat vnímavých druhů v ochranném pásmu
1. Členské státy zajistí, aby přeprava a rozmetání hnoje a rozstřikování kejdy a močůvky z hospodářství a zařízení nebo dopravních prostředků podle článku 16 umístěných v ochranném pásmu, kde jsou chována zvířata vnímavých druhů, byly v ochranném pásmu zakázány.
2. Odchylně od zákazu podle odstavce 1 může příslušný orgán povolit odvoz hnoje od zvířat vnímavých druhů z hospodářství umístěného v ochranném pásmu k určenému zařízení pro zpracování v souladu s přílohou VIII kapitolou III částí A oddílem II bodem 5 nařízení (ES) č. 1774/2002 nebo pro přechodné skladování.
3. Odchylně od zákazu podle odstavce 1 může příslušný orgán povolit odvoz chlévské mrvy od zvířat vnímavých druhů z hospodářství umístěných v ochranném pásmu, na které se nevztahují opatření podle článků 4 nebo 10, pro rozvoz na určená pole za těchto podmínek:
a) veškerý hnůj byl vyprodukován alespoň 21 dnů před odhadovaným datem prvotní infekce hospodářství v ochranném pásmu a hnůj, kejda nebo močůvka se rozvážejí blízko při zemi a v dostatečné vzdálenosti od hospodářství se zvířaty vnímavých druhů a okamžitě se zapracovávají do půdy, nebo
b) v případě hnoje od skotu nebo prasat:
i) vyšetření úředním veterinárním lékařem všech zvířat v hospodářství vyloučilo přítomnost zvířat podezřelých z infekce virem slintavky a kulhavky a
ii) veškerý objem hnoje byl vytvořen alespoň 4 dny před vyšetřením podle bodu i) a
iii) hnůj je zapracován do půdy na určených polích v blízkosti hospodářství původu a v dostatečné vzdálenosti od ostatních hospodářství se zvířaty vnímavých druhů v ochranném pásmu.
4. Členské státy zajistí, aby každé povolení k odvozu hnoje, kejdy nebo močůvky z hospodářství se zvířaty vnímavých druhů bylo spojeno s přísnými opatřeními proti šíření viru slintavky a kulhavky, zejména se zajištěním očištění a dezinfekce neprosakujících dopravních prostředků po nakládce a před opuštěním hospodářství
Dobrý den, mě by zase zajímalo, co se bude dělat s kejdou nebo hnojem z nakažených farem?
To by mě zajímalo taky, z toho nařízení, co zmiňuje Bambule, tomu teda nerozumím. Podle mě to jen říká, co se s ním dělat nemůže, ale kam ho tedy dají 🤔?
Odpověď na příspěvek uživatele Ivus z 03.04.2025, 18:59:09
Dezinfekce kontaminovaného steliva, hnoje, kejdy a močůvky
3.1. Pevné části hnoje a použitého steliva jsou umístěny na hromadu, pokud možno s přidáním 100 kg granulovaného páleného vápna na 1 m3 hnoje, aby bylo zaručeno dosažení teploty alespoň 70 °C v celé hromadě, postříkány dezinfekčním prostředkem a ponechány na místě alespoň 42 dnů, během nichž by měla být hromada buď zakryta, nebo přeložena, aby bylo zaručeno tvoření tepla ve všech vrstvách.
3.2. Tekuté části hnoje, kejda a močůvka by měly být skladovány alespoň 42 dnů po posledním přidání infikovaného materiálu. Tato doba může být prodloužena při silné kontaminaci kejdy a močůvky nebo za nepříznivých povětrnostních podmínek. Tato doba může být zkrácena při přidání dezinfekčního prostředku, kterým se dostatečně změní pH v celém objemu hmoty a virus slintavky a kulhavky je zlikvidován.
Tady jsem našla ze stejného zdroje podrobné informace. Musela jsem se celým tím textem prokousat 😃.
Od veteriny mám zprávu, že nejvíc se to šíří na nákladních automobilech ale paradoxně ne na kolech, ale na bočních plachtách, a všude se dezinfikují kola max. podvozky a boky a plachty samozřejmě ne.
Je to beznadějný boj. Roznášet to můžou jistě i ptáci,drůbež,hlodavci,kočky,cokoliv se kolem farem mihne. Napadlo mě,jestli není řešení nechat nemoc proběhnout a podávat nějaké léky proti bolesti aby mohl dobytek aspoň žrát.Možná by se překonáním nemoci získala jakási odolnost. Nebo zkusit i to očkování,třeba by se překlenula ta nejhorší doba a neonemocněly by všechny kusy. Vím že je více kmenů toho viru,ale aspoň vyzkoušet než hned utrácet. Když vidím ty krásné krávy, je to strašná představa. Nesmějte se mi,jsem laik a jen tak přemýšlím. Navíc známý má jednu starší krávu a jejího býčka. Jsou doslova členy rodiny,nedovedu si představit že by ho to postihlo.Vím,je rozdíl mít jeden kus,nebo farmu se stovkou krav. To bude ta globalizace a nenažranost lidí,ono takové argentinské hovězí přece u VIP nesmí na stole chybět.
Odpověď na příspěvek uživatele Mi z 06.04.2025, 07:16:30
Jenže to je právě ono, je rozdíl mít jednu, dvě krávy a mít 700 ks. Neumím si představit každodenní podávání (samo injekčně) léků od bolesti a pod. A to se bavíme o dospělých kusech, u telat to fungovat třeba ani nebude. A nakonec je stejně budete muset všechny utratit. To samé u prasat, kde může být úhyn, až 100%. Ano je to hrůza a asi nikdo z nás si nedovede představit tu beznaděj. Ale vzhledem k nakažlivosti to prostě jinak nejde. Opatření kvůli Slak a nakonec i kvůli africkému moru prasat jsem v chovech zažila. I tak je to neskutečně ekonomicky náročné. Ne tak ještě “experimentální” léčení.