Kdo mi povi realne jake je riziko ze se to sem dostane? A kkdyz jo tak jak je to nebezpecne? Mela sem za to ze to tu bylo nedavno ale v radiu rikali ze to tu snad bylo nekdy uz pred 50 lety a od te doby nic? A ze se to prenasi jen z kravy na kravu kontaktem a jinak ne. To se mi ale nezda, prece to jde i vzduchem?
Slintavka a kulhavka je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob na světě. Vylučuje se slinami, močí, trusem, mlékem a přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem (např. v mírném klimatickém pásu, až na vzdálenost 60 km nad pevninou, případně až 300 km nad mořskou hladinou[1]), dále pak mechanicky na povrchu zvířat, člověka, nástrojů či dopravních prostředků. Nemocnost dosahuje 100 %, úmrtnost je u dospělých zvířat nízká (do 5 %).
Na území České republiky se naposledy slintavka a kulhavka objevila v JZD Tišice na Mělnicku, a to v roce 1975. Nakazilo se jí tehdy 200 býčků. Vzápětí nato byla obec s více než šesti sty obyvateli odříznuta od okolního světa. Tamní kronikář Petr Brodský vzpomíná: "Byly tu doslova rojnice policistů. Milicionáři a vojáci byli rozestavění po vsi, aby nikdo nevyklouzl ven." V Tišicích nestavěly vlaky, nefungovala pošta a lidé se museli spoléhat na dodávky z okolních obcí, takže první tři dny byli nervózní, zda budou mít co jíst. Karanténa nakonec trvala patnáct dní. "Když se mluví o nízké populaci, tak bychom potřebovali slintavku a kulhavku. V následujícím roce se totiž v obci narodilo hodně lidí," směje se kronikář. Iva Špačková (TVD)
Ale kdyby to jeden kus chytl, tak by se vybijela cela stada krav. To abych si k dobytku nikoho nepoustel radeji. Nejhorsi asi budou veterinari a podobni lide co navstivi vice chovu.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 12.03.2025, 09:08:54
Na většině farem funguje hygienická smyčka, projděte přes vrátnici, vysvléct se, do sprchy, pracovní věci a obuv a pak teprve do provozu. Opačně to samé takže věci z provozu nepřijdou do styku s civilem. Větší problém vidím v příjezdu aut ať už jatkařů, krmivářů nebo vývozu třeba kejdy. Oni ti veterináři a různí poradci si dávají sakra pozor aby sebou nic nedotáhli.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 12.03.2025, 10:17:44
To jistě, ale z vlastní zkušenosti vím, že papír o vydenzinfikovaní snese všechno a forem umyté jatkařské auto tam jsme byli tam ne se také najde. Bohužel se na to přijde, až ve chvíli kdy je nacouvaný u přeháněcí rampy.
Už je to v několika chovech u slovenských sousedů. Není otázka jestli to sem dojde ale kdy nebo spíš už je to taky taky. Stejně jako covid, takovým nemocem se nedá zabránit. Jen nikde nevidím odpověď na mou otázku jestli nákaza = nutné vybíjení celých chovu.
Viz článek (je staršího data ) mortalita u dospělých krav je až 5%, u telat až 70%, u prasat až 100%. Nemoc provází bolestivé puchýře v tlamě (proto slintavka - neuceni ke zvýšení slinění) a obrovské pohybové problémy - kulhání a následně ulahaní zvířat. Stáda se vyvíjejí nejen jako ukončení trápení nakažených zvířat, ale jako ochrana před dalším šířením nemoci.
Ten svět je šílenej. Dříve se vzal hadr, nakažené krávě se otřela huba, tím hadrem se otřely huby ostatním kravám. Nemoc pak probéhla na ráz v celé chlévě.. Teď se zbytečně vybyjí zvířata a nemoc se stejně bude šířit, jak píše někdo výše. A co bude stát obnova stád. A to utrpení těch zvířat, když je v chlévě jednu po druhé střílej (pochybuji, že je převážejí někam na jatka, a to taky žádnej med). To je horší než puchýře v tlamě a mezi paznehty..
Odpověď na příspěvek uživatele Ladd z 21.03.2025, 15:04:09
v evropě nemá slak rezervoár v přírodě, takže stav země prosté je dosažitelný a žádoucí. protože prostě řešit každých pár let epizoocie s hadrem je vopruz a je to nakonec dražší než je nemít.
Odpověď na příspěvek uživatele Ladd z 21.03.2025, 13:46:23
Dříve se vzal hadr, nakažené krávě se otřela huba,
Jenže dříve měl každý sedlák pár kravek. Dneska máme velkochovy. Musíme, protože lidí je čím dál tím víc a chtějí maso, mléko, sýry… A tam jsou holt jiná pravidla.