Vzhled je různý podle stupně šlechtění a podílu genů bizona. Některá tato plemena s podílem genů zubrů pochází již z roku 1880 kdy se myšlenka takového šlechtění začala prosazovat.
Zubr evropský nese geny pratura, protože se jedná o hybridní druh z jehož matčiny strany byl pratur.
Kříženci Bizona a Zubra byly šlechtěni v Bývalém SSSR a populace s geny bizona již přežívají jen v neoficiálních chovech.
Ale jedno podobné křížení má stále vývoj a to je šlechtění plemen tura domácího která v sobě nesou geny amerického bizona. Nazývají se beefalo
Vzhled je různý podle stupně šlechtění a podílu genů bizona. Některá tato plemena s podílem genů zubrů pochází již z roku 1880 kdy se myšlenka takového šlechtění začala prosazovat.
Na Kavkaze kdysi vysazená populace zubrů má v sobě 8-12% genů bizona. Jedná se o životaschopnou populaci, na zimu migrující na hřebeny hor, odkud v zimě vítr sfoukává sníh. Populace dvakrát prošla hrdlem lahve , kdy při změně poměrů tam, na ni byly pořádány lovy i za pomoci vrtulníků (jakmile zaslechnou jeho zvuk tak se stádo na útěku ne semkne, ale rozprchne).
Do jiných oblastí Kavkazu jsou již vysazováni čistokrevní zubři nížinně-kavkazské linie.