To je mi jasný, že tam mají voliéry na rozlítání asi jako tak, že útulky mají klece pro psy. A připravují na život v přírodě tak, že dají ptákovi sprchu a dají do voliéry kočku?
Nejsem si jistý, jestli je potřeba krmit každých 20 minut i přes jejich rychlý metabolismus, ale to už je vedlejší
A navíc - já osobně mám možnost HO, transparentního a ochotného manažera takže když bych chtěl tak můžu pracovat z domova. 🙂 Pokud bych chtěl napsat všechny možnosti, situace co můžou nastat, problémy a co to obnáší tak by text byl tak dlouhý, že by to málokdo přečetl.
Zrzavci:
Nikdy jste neviděl nenašel mládě, které se v úporném dešti dostalo do problémů?
Přirozený výběr Vám nic neříká? Pokud takové mládě zachráníte tak velká pravděpodobnost, že při dalším dešti se stane to samé. Nic méně už jsem taky něco málo za svůj krátký život viděl, nejsem pouhý měšťák který nevytáhnul paty z města.
Každopádně si pamatuji jak se třeba děda staral o Straku (pravděpodobně vypadlá z hnízda), rozkrmil a pak prostě vypustil. Jenže tím jak nezamezil kontakt tak se Straka vracela, ale rozhodně jí nic neučil. Kolikrát jsme o ní nevěděli 2-3 dny a pak se objevila a byla kontaktní. Hledala, jedla, prostě všechno sama bez učení i včetně krádeží šroubováků, lžiček apod... U Aratingy kterou jsme si manželkou rozkrmili a ochočili, tak tam se taky chytil s létáním rychle a rozpoznat otevřené okno mu trvalo tak dlouho než porpvé chtěl vyletět a narazil. Potom se to okamžitě naučil ropoznat otevřené / zavřené okno.
Také je důležité rozližit záchrana poraněného mláděte a jen někde vypadlého (zdravého). U raněného se musí řešit veterinární pomoc a dlouhá rehabilitace s rozlítáváním tudíž stanice je jediná možnost. U neporaněného to není tolik potřeba (jen rozkrmit) ačkoliv to stejně pořád nekoresponduje se zákonem - viz Assil. 😉
Odpověď na příspěvek uživatele lykosa z 29.10.2025, 10:25:30
Ne, není to povolené. K jeho chovu musíte mít povolení, kdybych takové povolení chtěla, ptala bych se na krajské veterinární správě. Ale myslím, že na chov vrabce z volné přírody nedostane, že by se týkalo jen vrabce legálně koupeného z chovu - nevím, určitě se najde někdo, kdo tomu rozumí víc. Ale teoreticky je to s povolením to samé, jako pro chov dravců, tam bych se inspirovala, ptala bych se chovatelů dravců.
Legálně vrabce musíte odevzdat záchrané stanici nebo nechat osudu. Ačkoliv je to kruté, já bych takové mládě nechala osudu, jen málo ptáčat se dožije dospělosti, tak to prostě je a nemá cenu do toho zasahovat. Nevíc vrabec žije v hejnu, i když ho doma vypipláte, už nebude mít kolem sebe hejno a je to proti jeho přirozenosti a návrat do přírody je u takových ptáků složitý.
Jako pokud chcete odchovat mládě, tak asi jo, ale legální to není a šťastný takový pták také nebude.
Vrabec jako jeden z evolučně nejúspěšnějších snovačů je opravdu pojem plný paradoxů. 1/Pokud vím tak je to jediný z nepůvodních, tedy odborně i obecně klasifikovaných jako nežádoucích, v Evropě žijících druhů který alespoň v jednom státě EU požívá ochrany jako ohrožený. Tuším že touto zemí je Holandsko. Na tomto nejistém až přímo vykuleném přístupu nic nemění fakt že evropské a také americké populace vykazují v posledních dekádách až více než 50% úbytek. Možná však že některé nepůvodní druhy jsou prostě méně nepůvodní, nebo snad roztomilejší, než jiné. 2/Jeho kosmopolitní rozšíření a tendence, zejména v oblastech s nadprůměrnou nabídkou potravy, tvořit velké až invazivní populace s významným dopadem na hospodaření člověka způsobují že na jedné straně zemegule jsou státní mocí vypláceny odměny za likvidaci kolonií i jedinců na druhé straně zeměkoule se okolo každého jednotlivého vrabečka chodí po špičkách a dbá se na jeho welfare. Jak se má člověk chovat někde uprostřed těchto extrémů nikdo pořádně neví, takže se řídí emocemi, rádoby osobní zodpovědností a fakta zůstávají mimo. Je to docela pochopitelné nicméně city a pocity nemají v přírodě co dělat, jen fakta. Příroda je k jednotlivcům nesmírně bezohledná a krutá, bez výjimky. Představy o svobodě a naprosté volnosti volně žijících živočichů jsou jistě velice krásné ale to je asi tak vše. V každém případě odchytem a následným chovem vrabců zcela jistě žádnou klimatickou katastrofu nezpůsobíte a v poměru třeba k nové instalaci solárního pole nebo hejna větrných turbín už vůbec ne.
Ať už se rozhodnete při “záchraně” ptáčete jakkoliv, mějte na paměti že mladí vrabci opouštějí hnízdo, stejně tak jako mnoho jiných druhů, dříve než jsou zcela a plnohodnotně letuschopní a po všech stránkách samostatní. Rodiče, zejména samci páč samičky se v této době již věnují přípravě na druhou snůšku, mláďata ještě myslím tak 10 dnů dokrmují a je pravděpodobné že mají snahu je i navádět a lákat na pokud možno bezpečná stanoviště. Proč mláďata tropí takové upřílišněnosti jako předčasné opuštění hnízda má jako vše v přírodě svůj vážný důvod. S rostoucí velikostí mláďat se hnízdo stává den ode dne nápadnější a riziko napadení predátorem se neúměrně zvyšuje. Čím dříve tedy mladí hnízdo opustí tím více eliminují možnost predátora přijít najednou k vícečetné kořisti a odsuzují ho k lovu jednotlivých, různě poschovávaných mláďat. Šance že alespoň některá, zpravidla ta nejschopnější, přežijí se výrazně zvyšuje. Z tohoto úhlu pohledu vidíme že taková “záchrana opuštěného mláděte" protože je chudák nemusí vždy znamenat prospěch pro druh jako takový ale naopak hrozí že v dobré víře uzmete z přírodního výběru toho nejlepšího a nejživotaschopnějšího vrabečka z tohoroční populace. A abych to dopsal až do konce tak i ta nedokonalá mláďata která přežití nezvládnou mají svou funkci, uspokojí potravní potřeby svých predátorů a jejich mláďat.
To jen tak do placu, pro ty, kteří sdílí podobné názory - je to stejné, jako mrsknout malé kotě do volné přírody s tím, však je to kočka, nějak si poradí. Myši si naloví, však je to kočka. Ne nějak si opravdu neporadí. Je to bezohledné. A když s tímhle přišel člověk v mém blízkém okolí, dostal takovou čočku, že má z toho dodnes trojma. Každý tvor má být opečováván do takové doby, do jaké to nastavila matka příroda a když už jí do toho chceme zasáhnout, máme to dělat tak, jak to ona nejlíp vymyslela. A věřte, že tento přístup to opravdu není. ani pro ptáčky, ani pro kočky, psy, lidi…….. prostě není. Za tento přístup bych skutečně trestala.
JS odkud máte, že vrabci jsou v Evropě nepůvodní druhy? Pokud míříte tam, že se v Evropě rozšířili až po té, co ji první zemědělci přemenili v kulturní step, tak to bychom tam museli zařadit koroptve, dropy, kunu skalní, zajíce, ….. Takové “nepůvodnosti” jsou po celé planetě, že se změnou přírodních podmínek se zvířecí druhy rozšiřují/mizí. A vlastně, nepůvodní je v Evropě i homo sapiens.
Zadavateli. Rozlétávací voliéry slouží k tomu, aby ptáci zesílili, naučili se hledat rozhozenou potravu, zvykli si na venkovní klima. S tou kočkou to ani snad myšleno vážně být nemohlo. Jestli chcete zvířeti pomoct, a dát mu co největší šanci, dáte ho do záchranné stanice. Jestli ho chcete chovat, tak si ho necháte. Je to na vás.
Jenže to je něco jiného. Papouch se dokrmuje ručně, aby si zvyknul na člověka a byl z něho domácí mazlíček. U vrabce chceme přesný opak.
Já to nemyslela to "ochočení", ale čím krmit.
Jako praktickou zkušenost nemám, ale prostě mám takovej pocit, že u toho vrabce je to složitější, než u papouška, kde ty zkušenosti s krmením mláďat jsou.
Odpověď na příspěvek uživatele Ladd z 30.10.2025, 15:19:15
“JS odkud máte, že vrabci jsou v Evropě nepůvodní druhy?” To ale opravdu nemusím mít odnikud Ladd. Bohatě postačí základní orientace o migraci a šíření druhů mezi kontinenty včetně jejich šíření v rámci různých, dosud neobsazených, území vhodných pro ten který druh. K tomu přidám povědomí o snovačovitých, konkrétně o předmětném vrabci domácím (Passer domesticus), do vzniklé směsi přimíchám obecně uznávanou definici pojmu “původní druh” a je to. Protože není dostupné žádné konkrétní datum od kterého lze považovat určitý druh za původní, budeme se muset spokojit s následujícím. “ Za původní druh lze považovat takový který se na místě výskytu vyvinul nebo doputoval bez zásahu člověka. U nás jsou to druhy přítomné od konce doby ledové do počátku neolitu.” Tak takto jednoduché to je. Pokud ovšem máte zdůvodněný pocit že se mýlím rád poučení přijmu. A aby nedošlo k mýlce, k samotné definici a problematice původní/nepůvodní tj. žádoucí/nežádoucí mám značně rozporuplný postoj. To by ovšem bylo na další vysvětlování a to asi ani moc nechceme, že ano.
Vaše citace čerpá z publikace o rostlinách. Nevím, zda podobná teze platí i o živočiších, hlavně z toho důvodu, že mnozí živočichové se přesouvají daleko efektivněji bez zásahu člověka, než rostliny.
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 31.10.2025, 06:54:02
Nevím ale je to docela dost dobře možné, ona se definice “nepůvodní druh” v drobných modifikacích obecně používá pokud vím pro všechny druhy. Navíc nezřídka spolu výskyt nepůvodních druhů rostlin i živočichů úzce souvisí, někdy až do té míry že je podmiňující. To se, mimo jiné, zrovna týká těch vrabčáků. Máte-li ovšem přesnější informace, takové které by opravili můj názor, budu rád.
Možnosti rostlin, jejich šíření na pozoruhodné vzdálenosti i přes zdánlivě nepřekonatelné překážky bych nepodceňoval viz. například tichomořské vulkanické ostrovy, kde v době jejich vzniku zcela logicky nerostlo vůbec nic a živočichové, snad mimo mořských savců a ptáků živících se z moře, byli vždy až ti druzí v postupném osídlování. Pokud existuje nějaká výjimka tak to bude výjimka velice exkluzivní.
Odpověď na příspěvek uživatele Ladd z 30.10.2025, 15:19:15
Ještě než dám pokoj tak se vrátím k tomuto vašemu: Takové “nepůvodnosti” jsou po celé planetě, že se změnou přírodních podmínek se zvířecí druhy rozšiřují/mizí. A vlastně, nepůvodní je v Evropě i homo sapiens. S tím s vámi jednoznačně souhlasím, proto mám k celému problému rozporuplný postoj. Ona schopnost expanze tj. obsazování nových vhodných lokalit, patří neodmyslitelně k životu a to od prvních počátků. Kdyby tomu tak nebylo sedí dosud člověk nasáčkovaný kdesi v Olduvajské rokli v horším případě by se plácal jako cosi kdesi v moři. Takže ano i člověk patří na drtivé většině v současnosti obývaných území mezi nepůvodní, navíc mimořádně invazivní druh. Nic na tom nezmění ani, dnes tak moderní snaha moudrých, o dělení na druhy žádoucí/nežádoucí. Migrace druhů a změny životního prostředí bude pokračovat stále tak jak tomu bylo dávno před tím než se na scéně objevil Homo sapiens.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 30.10.2025, 13:17:08
Vy moc ty argumenty neberete
A kam se ty argumenty vytratili? Protože já od Vás teda žádné nevidím, jen rada abych se obrátil na záchranářskou stanici a nějaké Vaše zkušenosti s nošením ptactva do stanice včetně otázky zda se mi to někdy nestalo. 😀
je to stejné, jako mrsknout malé kotě do volné přírody s tím, však je to kočka, nějak si poradí.
Ne, není. Mícháte domestikované zvíře které je ve valné většině neschopno v té přírodě přežít a zvíře které má k tomu genetickou výbavu díky tomu, že tam žije běžně. Výjimkou domestikovaných zvířat v přírodě jsou například přemnožené zdivočelé kočky na Novém Zélandě kde hrajou roli mnoho a mnoho jiných vlivů (například určitá biodiverzita pro tu lokaci). Minulý rok to bylo mediálně i rozšířeno a vlastně jen díky tomu, že aktivisti protestovali kvůli cílénému odstřelu tich koček včetně zapojení dětí do “soutěže” - klidně dohledejte.
Každý tvor má být opečováván do takové doby, do jaké to nastavila matka příroda a když už jí do toho chceme zasáhnout, máme to dělat tak, jak to ona nejlíp vymyslela.
Kdybych měl nastínit jak to matka příroda nastavila tak by se Vám to už vůbec nelíbilo a spíše byste měla být trestána Vy za to, že vůbec zasahujete do přírody. Abych se moc nerozepisoval tak vytrhnu z kontextu jednu kouzelnou pasáž od J5: “nicméně city a pocity nemají v přírodě co dělat, jen fakta. Příroda je k jednotlivcům nesmírně bezohledná a krutá, bez výjimky. Představy o svobodě a naprosté volnosti volně žijících živočichů jsou jistě velice krásné ale to je asi tak vše.”
A věřte, že tento přístup to opravdu není. ani pro ptáčky, ani pro kočky, psy, lidi…….. prostě není. Za tento přístup bych skutečně trestala.
Věřím, že je, protože už to, že dostanou druhou šanci a dočasnou ochranu je něco co se jim v přírodě už nestane. kočky, psy, lidi - dvě domestikovaná zvířata a člověk… to je teda super příklad… Pokud to mládě už piplat se vším všudy tak je lepší si to mládě už nechat než vypouštět pokud bychom chtěli hrát na ty city a pocity.
Odpověď na příspěvek uživatele Ladd z 30.10.2025, 15:19:15
Zadavateli. Rozlétávací voliéry slouží k tomu, aby ptáci zesílili, naučili se hledat rozhozenou potravu, zvykli si na venkovní klima.
To by mě opravdu nenapadlo, že rozlétávající voléry slouží k tomuto…. Jenže to se spíše týká zraněných ptáků kteří ztratili mnoho času léčbou a jsou extrémně pozadu. Jak jsem psal: “Také je důležité rozližit záchrana poraněného mláděte a jen někde vypadlého (zdravého). U raněného se musí řešit veterinární pomoc a dlouhá rehabilitace s rozlítáváním tudíž stanice je jediná možnost. U neporaněného to není tolik potřeba (jen rozkrmit) ačkoliv to stejně pořád nekoresponduje se zákonem - viz Assil.”
Jestli chcete zvířeti pomoct, a dát mu co největší šanci, dáte ho do záchranné stanice. Jestli ho chcete chovat, tak si ho necháte. Je to na vás.
Já vím, že je to na mě a proto abych do toho co nejvíce NEzasahoval tak to vypadlé mládě v přírodě klidně i nechám. 😉 Buď to mládě to zvládne samo anebo ne - přirozený výběr který tady funguje už hodně dlouho. Popřípadě využiji na krmení. Mimochodem - nejsem zadavatel, jen jsem reagoval na (pro mě) podivný příspěvek. Jinak neuvažuji o účelné záchraně mláďat v takových případech a vzhledem k tomu, že jsem časově zaneprázdněn tak se do přírody dostanu už jen zřídka a u manželky na zahradě moc ptáků není tak jsem trošku z kola venku.
Odpověď na příspěvek uživatele trojAAAcko z 31.10.2025, 13:21:03
Protože já od Vás teda žádné nevidím
bylo myšleno obecně , z jiných vláken.
nicméně ten argument obrátit se na odborníky , je myslím, dostatečně silný, jde o život živého tvora a experimentovat s ním je co? No nezodpovědné.
Ne, není.
Je. V obou případech jde o mládě, které se o sebe ještě samo nepostará.
Kdybych měl nastínit
já myslím, že nenastiňujte.
Příroda je k jednotlivcům nesmírně bezohledná a krutá, bez výjimky.
není ani bezohledná, ani krutá, má to dokonale nastavené.
Věřím, že je,
No tak vidíte, tak tady to ukončíme. 🙂
Pokud to mládě už piplat se vším všudy tak je lepší si to mládě už nechat než vypouštět pokud bychom chtěli hrát na ty city a pocity.
nesmysl. Pokud není zvíře handicapované, tak nechávat si ho je prasárna. Tak znovu pokud chci zachraňovat, musím o tom něco vědět. A to laik neví, tudíž - … ale to už bychom se motali v kruhu. Takže jak říkám, tady to ukončíme.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 31.10.2025, 14:05:56
"není ani bezohledná, ani krutá, má to dokonale nastavené." Vysvětlíte prosím v čem se to dokonalé nastavení skrývá? Já dosud postřehl jen bezohledné kořistění jednoho druhu na druhém, případně silnějšího jedince stejného druhu na tom slabším. Předpokládám že víte jak dopadá například takové setkání roztomilého ježka s hnízdem myších holátek, usmrcení kořisti před její konzumací je až ta úplně poslední starost. Stejně tak průběh a finále lovu psů hyenových včetně ostatních ve smečkách lovících psovitých šelem. Lov kosatek a jejich hry s tuleni nebo vyhledávání matek keporkaků s cílem ukořistit jejich mládě. Nemilosrdný lov tučňáků tuleni leopardími a jejich dovádění s polomrtvými jedinci a tak stále dál a dál až se dostaneme třeba k napadení organismu bakteriemi nebo viry což mnohdy vede k neuvěřitelnému a relativně dlouhodobému utrpení napadeného. Dokonce i ta hodná kočka domácí dokáže trápit svou kořist velice dlouhou dobu, protože ona jí přece netrápí, jen si tříbí a zdokonaluje reflexy. Bohužel ani člověk z tohoto nastavení nijak nevyčnívá a pokud ano tak spíš na tu negativní stranu. Takže vždy záleží na úhlu pohledu, to co se může zdát jako velice prospěšné pro tu silnější stranu může být pro tu napadenou šokující poslední zážitek. Nebo se pletu? A to jsme se dostali pouze k predaci a záměrně nezmiňuji jiná protivenství způsobená třeba podnebními výkyvy a postihující nemilosrdně celé populace. Příroda není matka, je to jen prostor neodpouštějící chyby kde přežívají jen ti nejsilnější a bleskové adaptace schopní jedinci.