Nakličování a boj proti plísním

Zdravím,  konečně chovatelské téma a nejen pořád ty burzy…i když jsou asi hodně důležité pro mnoho lidí. 

K dotazu:  tak plísní při nakličovaní se předejte důkladním  a častějším proplachováním. A pak, když jsou už klíčky, tak do 2mm se naposled opláchnou a dají se do síta okapat a pak zkrmit. Můj postup.

Několik známých při nakličovaní přidávalo 1 - 3zrníčka hypermanganu(dle množství) a plíseň žádná.  S pozdravem Zappe 

https://share.google/ja2Wb0QQiRRv0O7MQ

Hypermangan seženu v lékárně?

Ano.

Nezlobte se,  ale tohle nebo něco podobného někdo kupuje? Nikdy mě nic takového nenapadlo řešit pro obyčejné nakličování. Nebyla prostě potřeba.  Zappe 

jitka:

kdyz namacim - postrikam F20SC dle rad veterinárního lékaře, nikdy sem plísně ani toxiny z nich neřešila

u déle trvajicích semen používám někdy i toto od Psitacusu 

Že by reklama?

By mě zajímalo, který vet toto radí. Pokud to teda sám neprodává, pak by to dávalo smysl.

Anonymní:

Velmi úderný název, bojuje se na Ukrajině, proti kriminalitě, terorismu,kapitalismu , za svobodu , bojovalo se třeba o zrno , ( starší pamatuji), tak si přidejte boj proti plísni. Chovu zdar.

Od srdce jsem se zasmál, bohužel boj o zrno si dobře pamatuji.😄👍

Používá někdo převařenou vodu?

Já jí používám na všechno včetně nakličování. Doma mám i plastovou misku na nakličování (zmiňoval anonym v příspěvku předemnou) a žádný problém. Ona převařená voda je totiž “dezinfikovaná” a nepodporuje tvorbu plísní narozdíl od vody z kohoutku (že je chlorovaná je hezké, ale nezlikviduje všechno + trubky taky pouští různý bordel). Voda kolem 70 stupňů moc nepomůže. Já když si dělám čaj / kafe tak konvici vždy naplním celou a co se nevyužije tak přeleju z konvice do džbánu a nechám vychladnout, případně doliju nádržku pro zavlažování terárií,...

Už před lety jsem řešil plísně v terárkách u tropických druhů (70+% vlhkost, +-30 stupňů) kde byla neustálá tvorba plísní a když jsem přešel na převařenou tak jsem plísně již neřešil. V teraristice se převařená voda používá běžně a já jí používám i jako pití plazům i laboratorním myškám do napáječek a nikde nic. Kolikrát myšky udělají takový bordel, že to zanesou do napáječky a pak vyteče (klidně 400ml) a plíseň se jim tam z toho nevytvoří. 

Ta se tvoří ze zrnin a ne z vody pokud se nemýlím.

Dám řečnickou otázku - Plíseň třeba ve sklepních místnostech se tvoří z omítky?

Je dobré si říct, že plíseň se může vytvořit na všech možných materiálech. Nejsem tak zdatný v chemii se znalostí kompletního seznamu co obsahuje voda z kohoutku, ale i na náš nadstardantní kvalitu vody v ČR bych jí stejně nepil. Vzhledem k tomu, že plíseň se vytvoří nejen na zdi, ale i kovech (ne, nepletu si to s korozí) tak to není primárně tím na jaké věci / předmětu se plíseň vytvoří.  Jde o to jak chceme tu tvorbu plísně co nejvíce minimalizovat - dovolím si rozdělit vodu na tři typy:

1. z kohoutku

2. převařenou vodu

3. destilovanou - kupovaná technická má ještě docela daleko od čisté vody (H2O), nejblíže tomu má lékařská destilovaná voda (dá se sehnat v lékárně poměrně za nemalé peníze)

Začnu vodou z kohoutku. Ta obsahuje velké množství různých látek a něco málo jsem psal výše a nějaký stručný seznam se dá určitě dohledat. Mnoho tich látek (včetně bakterií) podporuje tvorbu těchto plísní.

Převařená voda zahubí / zbaví velké množství těchto bakterií i látek (například chlór). Nebudu používat mediální trend, že to zlikviduje “99,9999999%”, ale ikdyby to bylo jen “75%” či dokonce “50%” tak člověk nemusí být matematicky nadaný na počty aby si teoreticky odhadnul o kolik dojde ke zpomalení tvorby plísní. Je nutno dodat, že převařenou vodou se hůře drží vlhkost. Nicméně převařená voda stále obsahuje různé minerály které jsou tělu prospěšné a tudíž je vhodná ke konzumaci více než jen voda “z kohoutku”. Jeden příběh z 19. století z oblasti v USA (myslím, že to bylo někde v Californii) vynechám.

Destilovaná voda už je očištěná i z převážné většiny látek i od minerálů a jak jsem naznačoval, není reálné dosáhnout čisté H2O jako u šlechtění kovů - nelze dosáhnout 100% mědi například - vždy bude obsahovat nějaké nečistoty. Z vlastní zkušenosti musím říct, že udržení vlhkosti destilovanou vodou je mizerné a při používání destilované vody pro zavlažování terárií pak lezlo do peněz narozdíl od jen převařené vody která byla obdobně efektivní pro vyvarování tvorbě plísní v terárií a lepší udržitelností vlhkosti.

Na závěr se zeptám obecně zda by mi dokázal teda vysvětlit jak je možné (pokud se mýlím), že se mi během týdne tvořila plíseň v teráriích u tropických druhů které byly řádně dezinfikované (Savem), vybavené jen umělými materiály (liány, podklad obrousky / utěrky z mikrovláken, …), ale pro zavlažování byla používaná obyčejná voda z kohoutku? Přičemž při kompletním předěláním kde jsem dodal organické materiály (tepelně ošetřené - rašelina, větve, … bez přítomnosti chvostokoků,… které napomáhájí proti tvorbě plísní), ale zavlažování používaná jen destilovaná voda (zezačátku) a potom už jen převařená voda a plíseň se mi tvořila jen minimálně - zpravidla tak jednou za půl roku byla už viditelná. Znovu opakuji, že se jednalo o terária s tropickými druhy kde se vlhkost pohybuje klidně přes 70+% a teplota minimálně 25 stupňů Celsia. U Druhu Ahaetulla Nasuta (Bičovka Nosatá) jsem na noc - bylo doporučeno - vlhčil téměř ke 100% což už jsou komplet orosené boky prostoru (měl jsem je zezačátku v karanténě v boxech) které Nasuty pily (našel bych ještě někde video) přičemž jsem pod substrátem měl výhřevný kabel který nahříval navlhčený substrát abych toho dosáhnul. Opět bez tvorby plísní.

Ještě si potvrdím tento myšlenkový pochod z oblasti elektrotechniky. V jakém typu vody které jsem subjektivně rozdělil na tři typy bude elektrický proud nejlépe vodit? Samozřejmě ve vodě z kohoutku, protož pokud si dobře vzpomínám ještě ze středoškolský studií tak k vedení elektřiny je potřeba volné ionty které v destilované vodě moc nenajdete. Proto pro elektrolýzu potřebujete roztoky aby se podpořila vodivost. Takže hodně a stručně řečeno destilovaná voda může fungovat jako “izolant” a proto kdybyste zapojil kabel s fází ze zásuvky do destilované vody a strčili tam ruku tak se nic nestane - prosím nezkoušejte toto doma a je potřeba to mít i v nějaké rozumné vzdálenosti. Elektrotechnickými vzorci tady nikoho zatěžovat nebudu, ale i třeba dřevo jakožto vedený jako izolant při přeseknutí VVN napětí Vás neochrání.

ale pro zavlažování byla používaná obyčejná voda z kohoutku?

Asi tak. Když nechám stát sklenici s vodou (jedno, jak dlouho) - plíseň se nevytvoří. Když ve škole zapomenu v pátek dopít čaj, v pondělí je v něm plíseň.

Neboli čistá voda, i nepřevařená, v našich podmínkách zdrojem plísní není. A nejspíš ani nikde jinde - plísně potřebují zdroj energie a ten jenom v H2O není.

Jenže ono je rozdíl sklenice s vodou a vysoká % vlhkost. Takové porovnání jsou dle mého názoru nepřesné / zkreslující. Tam se plíseň nevytvoří tak rychle, protože v prostoru (mezi hladinou vody a hranou sklenice) dochází k výměně vzduchu, protože místnost je na tu sklenici dostatečně velká aby se přes víkend ta plíseň vytvořila. Přesnější ve větším měřítku by bylo kdyby jste tam dala nádrž s vodou a pak sledovala horní rohy u stropu případně dodala zavlažování. V té místnosti (předpokládám) je nízka vzdušná vlhkost a jen sklenice vody třeba přes víkend nezvýší vlhkost v místnosti natolik aby se stihla vytvořit plíseň a v pondělí při příchodu do práce asi hned otevíráte okno. Pokud je nízká vlhkost a zavřená místnost tak ono trvá než se rozměrně rozpoloží vlhkost i třeba za nábytek.

Takže to má své vysvětlení a jestli si to chcete vyzkoušet ekvivalentně vyzkoušet (jiné měřítko) tak sprchovou hadicí namočte pořádně celou místnost (kohoutkovou vodou), nachvíli otevřte okna aby se všude pěkně promíchal vzduch a pak nechte místnost zavřenou. Někde za skříní po víkendu s vysokou pravděpodobností najdete plíseň. 

Obdobně je to právě s nakličovacími miskami. Ono se určitě dá dohledat kalkulačka kolik l vody je v místnosti pokud má XX rozměry (odečíst nábytek,…) a % vlhkosti. Jinak abych blíže vysvětlil proč ve sklenici nevytvoří plíseň tak ono ikdyž je místnost zavřená tak jistým způsobem dochází k pohybu vzduchu (voda se taky odpařuje), ale je to tak pomalé, že víkend opravdu nestačí. Podrobněji to psal myslím J5 historicky v teraristice. Plíseň se zpravidla tvoří nejdříve tam kde se vzduch pohybuje nejméně - v teráriích to bývájí často rohy či v úkrytech a proto je větrání základ.

Jenže ono je rozdíl sklenice s vodou a vysoká % vlhkost.

Dobře, tak stejná sklenice s vodou i s čajem. Ve stejných podmínkách - stojí přes víkend na stolku v jedné místnosti vedle sebe. V prvním případě žádná plíseň, ve druhém ano. Tím chci říct, že spóry plísně jsou všude kolem nás, ale v čisté vodě nevyklíčí. Takže ji není potřeba převařovat. To je to, oč tu běží.

Nebavím se o vysoké vlhkosti v bytě nebo v materiálu - taky nechávám klíčit obilí pro kocoury. A když to přeženu se zaléváním, tak zplesniví.

Přesně tak, sporuláci číhají všude, ono se bakteriální oživení objeví časem i v té sklenici s vodou z kohoutku, ale chvilku to trvá, než vidíte prostým lidským okem, že se zkazila.

Stačí jakákoliv organika ve vodě ve smyslu pro mikroorganismy dostupného uhlíku, a život jede.

Viz třeba biofilmy v napájecích miskách…..