Pinďa😃

Já mám zkušenosti bohaté a ovlivnit výchovou se to podle mě nedá. Měli jsme kohouty mírumilovné, jeden si dokonce “ hrál” s dětmi na pískovišti a kohouty zabijáky, stejné orostředí, stejné zacházení.

Každý v naší rodině zažil, že ho jako dítě napadnul kohout a tomu se stalo osudným.😅

Všichni zažili stejnou věc ( prababička, babička, máma, já, moje děti..), kohout přistane na hlavě, dítě křičí, krev teče, přibíhá dospělý, kohouta chytá, nese ho ke špalku se sekerou a tělo bez hlavy odbíhá do zahrady, protože je potřeba se věnovat dítěti a není čas ho přidržet.

Vidím to jako dneska, mě pomohl pan Koloc, trenér dostihových koní, vyskočil oknem prádelny aby se nezdržoval a nic mu nevadilo, že kohout nebyl jeho.🤣

Zase si teď sképky pořídím, zdá se, že liška se k nám už bojí, a k nim hodného kohouta, na tom si dám záležet.

No jo, děti neuvažuji, na ty si kohout asi troufne, ale já děti mít u kohouta nebudu. Děti bych obecně u zvířat nenechala motat bez dozoru, přeci jen jsem vycvičená od koní.

Chápu, no, taky bych se nechtělá bát jít na zahradu, ale škoda to je.

Tak tenkát se to tak nebralo.., ke koním jsem sama nesměla. Ale jsem tam chodila.😂

Hodnej kohout nejde ani na dítě a když je zlej můžete chodit třeba s koštětem, ale člověk musí mít postřeh.

Teď nedávno vážně zranil kohout dceřinu sousedku, už starší paní, ošklivě jí poranil žílu na noze, byla celkem dlouho hospitalizovaná.☹️

On každý chovatel ví, jakého dává, prodává, kohoutka, to se pozná. Někdo chce spíš toho “ zlého”, aby stál v první linii když přijde nějaký predátor. Ale můj posledni byl na lidi moc hodnej a přitom slépky bránil, měl to v hlavě srovnaný. A ještě byl krásnej. Byl z volného chovu, všechno uměl a všechno slepice naučil. Takovýho chci zase.

takhle to tu teď probíhá 🙂

Tak asi jste nechodila ke koním tak malá, jak malé dítě napadali ti kohouti. Předpokládám, že náctileté dítě už kohout na pískovišti nenačape.

Ale můj posledni byl na lidi moc hodnej a přitom slépky bránil, měl to v hlavě srovnaný. 

- A to si přesně myslím, že je normální kohout. Takhle nějak měl fungovat v přírodě - co je doma, to mi nevadí (nebo o čem vím, že na to nemám, nebo to, co mi nenahání slepice…) a pokud něco zaútočí, jdu to vyřídit. Asi by moc evolučně nebyl úspěšný kohout, který půjde zmlátit příkladně divoké prase, které jde zrovna okolo.

No jasné, někdy je prostě jedinec pošahaný. Ale tak aspoň náznak, že nějaký zákrok by u jedince normálního pomohl, aby se naučil, že lidi se nechávají na pokoji.

To je slaďouš 🥰

Pinďa je moc krásný a lumpárna mu kouká z očí. Bacha na boty 🫣. Hlavně teda koukám, že má krásný domov plný kamarádů a spoustu toho, co si jen psí mimi může přát. Hlavně hodné páníčky má! Já být pes, chci k Vám!😁

Pinďa na kolejích 😃

drvodelkafialova:

takhle to tu teď probíhá 🙂

Dobrý den, ty fotky jsou moc roztomilé.🥰 Hlavně ta poslední.💖

drvodělko - to je božan prostě. U těch slepic a v tý krabici 😀 😀  

Je to fotogenický šašek😄

Mě těší sem psát spíš ty pozitivní věci, je to relax od každodeních průšvihů.

drvodelkafialova:

Mě těší sem psát spíš ty pozitivní věci, je to relax od každodeních průšvihů.

Nezapomeňte na včasný návyk na dom. zvířata - “co je doma, to je naše”

teď je ta nejvhodnější doba …kočky už bere, teď ještě drůbež 😉

Jasný. To děláme a i proto musel jít Gustav směr trouba. Drůbeže si už nevšímá, kopíruje ostatní psy a taky - zatím - se lekne, když na něj houknu. Ale Gustav s ním okamžitě chtěl bojovat a Pinďa nadšeně vymyslel taktiku složenou z bleskurychlých útoků a nepřetržitého štěkotu. Což by si rozhodně zafixoval takřka hned.

Přesně🤣🤣🤣