Aktuálně: 6 447 inzerátů160 718 diskuzních příspěvků17 556 uživatelů

Jeřáb popelavý

Grus grus

Jeřáb popelavý

Grus grus

Jeřáb popelavý

  • Výskyt: Severní Evropa
  • Délka: 115 cm
  • Hmotnost: 4-7 kg
  • Počet vajec: 2-3 ks
  • Inkubační doba: 29 dnů
  • Průměr kroužku: 16 mm
  • Potrava: Všežravec
Jeřáb popelavý
Kam se řadí?

Jeřáb popelavý

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Gruiformes - krátkokřídlí
  • Čeleď: Gruidae - jeřábovití
  • Rod: Grus - jeřáb
Jeřáb popelavý
Kde žije?

Jeřáb popelavý

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 06.06.2014, 19:00
5 716 4 minuty čtení

Znaky

Pták větší než čáp, dlouhý asi 115 cm, vysoký až 120 cm o rozpětí až 240 cm. Trup, křídla a nohy jsou šedavé, ocas je tmavší. Mladí ptáci jsou šedohnědí a spodní strana jejich těla je světlejší. Hlava a krk starých ptáků jsou černé, po stranách s bílým pruhem, který začíná za okem. Dlouhá péra, visící v oblouku přes ocas, jsou vnitřní ruční letky. Červené temeno hlavy starých ptáků je málo nápadné a zcela chybí u jihovýchodní rasy. Mohutný špičatý zobák je podstatně kratší než zobák čápa a volavky popelavé. Jeřábi lítají v pravidelných klínovitých formacích, jejich hlas je troubivé hlasité „kru', jež můžeme zaslechnout v období tahu nad městy i v noci, zvláště v říjnu.

Prostředí

Jeřáb popelavý je hnízdícím ptákem v severní Evropě, místy i v Evropě střední, jižní a jihovýchodní a též v Turecku. V Německu je většina jeho hnízdišť na východ od Labe, asi tucet párů hnízdí v Dolním Sasku. Jeřábi na bavorských bažinách byli vyhubení v minulém století.

Jeřábi jsou tažní ptáci. Jeřábi ze severní a severovýchodní Evropy se houfují na podzim, hlavně v září, na dávných shromaždištích, z nichž jedno je na jezeře Múritz v Mecklenbursku. Obvykle v říjnu vyrážejí v krátkém čase hejna jeřábů a táhnou po poměrně úzké tahové cestě směrem k jihu. Za jasného říjnového dne můžeme z nížinných pahorků pozorovat přes tisíc táhnoucích ptáků. Jeřábi přezimují jednak v zemích při severoafrickém Atlasu, kde začíná na podzim období dešťů, jednak ve východní Africe, hlavně v rozsáhlých bažinách na horním toku Nilu. Mnozí přečkávají chladné roční období i v nejjižnější Evropě, například na Iberském poloostrově, na Sicílii, na Apeninském poloostrově či na řeckých ostrovech. Ptáci, kteří přezimují ve východní Africe, táhnou k severu přes Řecko a dunajskou nížinu. Jeřábi hnízdící ve střední Evropě dorazí na svá hnízdiště asi v polovině dubna.

Rozmnožování

Jeřábi hnízdí v rozlehlých nížinách, kde se střídají bažinatá a suchá místa. V hustě osídlené střední Evropě nacházejí jen málo vhodných hnízdišť a všechna jsou dnes ohrožena. Tam, kde nejsou rušeni, staví si hnízdo vždy na témž místě. Samečkové i samičky se na stavbě podílejí a střídají se pak později i při sezení na vejcích. Při střídání na stráži vydávají ptáci troubivé volání. Skandinávští jeřábi se na jaře každoročně shromažďují na jezeře Hornborg ve středním Švédsku, kde se živí zmrzlými bramborami. Tady též provozují své svatební tance. Při toku se ptáci klanějí a vyskakují do výše a přitom mávají křídly. Přitom vynášejí do vzduchu symbolicky i hnízdní materiál. Na těch místech se každoročně shromažďuje mnoho zájemců o ptáky, aby tento tok pozorovali, filmovali a fotografovali.

Jeřábi tančí i mimo dobu toku a hnízdění, vždy když jsou vzrušeni. Kladou většinou dvě, zřídka i tři asi 95 mm dlouhá vejce. Ve střední Evropě začíná hnízdění v polovině dubna a trvá 29 dnů. Zatímco jeden z rodičů sedí na vejcích, hlídá druhý partner v blízkosti. Když se vyklube první mládě, vodí je jeden ze starých ptáků, zatímco druhý sedí na dalším vejci.

Mláďata jsou nekrmivá a mají nahoře červenohnědé, dole bílé prachové peří. Létat začínají 9 až 10 týdnů po vyklubání z vajec, rodina však zůstává pohromadě až do zimy. Pastýři v ruských stepích rádi odchovávají jeřáby z vajec. Takoví ptáci jsou pak krotcí jako psi a provázejí stáda. Jsou velmi ostražití. Podstrčí-li se jim husí vejce, vysedí je a odchovají násadu.

Potrava

Jeřáb popelavý je všežravec, živící se hmyzem, semeny, kořínky a podobnými sousty. Během tahu rádi odpočívají na polích, kde sbírají rostlinnou i živočišnou potravu.

Názvy ve světě

Jeřáb popelavý

Anglicky: Crane, Dánsky: Trane, Finsky: Kurki, Francouzsky: Grue cendrée, Holandsky: Kraanvogel, Chorvatsky: Sivi ždral, Italsky: Gru, Maďarsky: Daru, Německy: Kranich

Mohlo by vás také zajímat

Jeřábek lesní

Foto: https://bialczynski.wordpress.com

Podělte se s námi o názor na tento text →