Malpa hnědá

Tato širokonosá opice předčí ostatní druhy opic schopností těžit ze svého prostředí a vyhledávat potravu i chránit se před nepřáteli. Malpa hnědá dovede používat nástroje, jako klacíky a kameny k roztloukání tvrdých ořechů, nebo vyhánět kořist z dutých stromů. Říkalo se jí také malpa rohatá, protože má krátké, zježené chlupy nad čelem, které působí dojmem růžků. Tato opice se neobvykle páří v postoji břicho na břicho a je to jeden z nejrozšířenějších druhů v Americe.

Malpa hnědá dorůstá délky těla 33-42 centimetrů, ocasu 41-49 centimetrů, hmotnost dospělých jedinců kolísá mezi 1,7-4,5 kilogramy.

Malpa hnědá obývá Střední a Jižní Ameriku; kde se vyskytuje v tropických lesích.

Mezi ohrožené druhy patří i malpa běločelá (Cebus albifrons) a žlutoprsá (Cebus xanthosternos), kriticky ohrožená. Podle malp je nazvána celá čeleď.

Na základě nových vědeckých poznatků jsou upraveny taxonomické systémy a v čeledi malpovitých zůstaly zařazeny jen podčeledi malpy (Cebinae) a kotulové (Saimiriinae). Podčeledi chápani (Atelinae), mirikiny (Aotinae) a chvostani (Pitheciinae) byly povýšeny na samostatné čeledi chápanovití (Atelidae), mirikinovití (Aotidae) a chvostanovití (Pitheciidae). Do čeledi malpovitých bývá příležitostně včleněna i podčeleď kosmani (Callitrichinae), tu však máme v naší klasifikaci vedenou jako samostatnou čeleď kosmanovití (Callitrichidae).