Kobylka hnědá

Kobylka hnědá dosahuje obvykle velikosti v rozmezí od 24 do 44 milimetrů. Samičku od samečka poznáme velmi jednoduše podle nenápadného kladélka. Jako každá jiná kobylka klade do půdy několik desítek vajíček, která jsou asi 5 mm dlouhá a 1 mm široká.

Žije především na polích, suchých loukách, ve vřesovištích apod. Samečkové se ozývají v pozdním létě pronikavým monotónním cvrčením. Zvuky vyluzují podobně jako cvrček, tj. třením předních křídel o sebe, ale na rozdíl od cvrčka je zpěv kobylky méně lahodný, neboť zvukotvorný orgán nemá tak dobře vyladěné rezonanční políčko. Samičky necvrkají, samečky před pářením vyhledávají po hlase.

Na holeních předních noh mají elipsovitý sluchový bubínek, slyší stereofonně. Na rozdíl od kobylky zelené (Tettigonia viridissima) se kobylka hnědá nevyskytuje v parcích a zahradách ve městech. Je hmyzožravá.

Její latinské označení je tak trochu zvláštní, protože verruca znamená bradavici a slovo vorus žravý. Lidé si tento dlouhonohý hmyz tak pojmenovali proto, že venkované hlavně ve Švédsku, ale i v jiných zemích ji používali k vykousávání bradavic. Tento druh masožravé kobylky má velmi silná kusadla, a pokud se vám ji podaří vhodně u bradavice přidržet, opravdu se do ní může zakousnout. Léčebný efekt této kůry není příliš doporučován. Jistější prý bude navštívit lékaře.