Mihule říční

Mihule říční žije v moři podél severoevropských břehů. Dosahuje délky 50 cm. Na podzim se stěhuje do řek a v místech s písčitým dnem v pramenitých oblastech se v dubnu až květnu tře.

Mihule říční, zvaná též okatice, je protáhlého, úhořovitého těla, bez šupin. Párové ploutve nemá vyvinuty, ostatní ploutve jsou přetvořeny v souvislý ploutevní lem, obkličující zadní polovinu těla. V ústech mihule je shora půlměsíčitá destička s hrotem na každém konci. Hřbetní ploutevní lem je rozdělen ve dna zřetelné oddíly. Druhý je vyšší a trojhranný dutina ústní je opatřena v dolní i horní části špičatými zuby. Dole je 6-7 zoubků a krajních z nich opařeny dvěma hroty. Hřbet mihule říční je leskle šedomodrý, nazelenalý, boky žlutavé, břicho bělavé, až stříbřité.

Samec vybuduje „hnízdo“, mělkou prohlubeň o 50 centimetrech v průměru. Do ní naklade samice 5 až 40 tisíc vajíček. Po tření oba partneři zahynou vyčerpáním. Za tři týdny se líhnou larvy, které se živí drobnými organismy. V pozdním létě třetího roku, kdy larvy dosahují délky 18 cm, se přeměňují v dospělé jedince. Za 6 až 8 týdnů je přeměna dokončena. Mladé mihule pak putují do moře, kde se živí různými rybami.

Potravu strouhají zoubky a nasávají. Když jsou zcela dospělé, opět se vracejí třít do řek i potoků. Za den urazí 15 až 25 km. Maso mihule říční je výborné. U nás se však mihule říční už léta nevyskytuje.

Názvy ve světě

Mihule říční

Anglicky: European River Lamprey, Německy: Flußneunauge, Chorvatsky: Riječna paklara

Mohlo by vás také zajímat

Ledňáček říční,  Osenice vykřičníková,  Břehule říční,  Orlovec říční,  Ústřičník velký,  Kulík říční,  Cvrčilka říční,  Mihule potoční,  Okoun říční,  Úhoř říční