Pražský rejdič krátkozobý

Pražský krátkozobý rejdič je světoznámé plemeno. Dnes se chová většinou už jen v Praze, vzácně i jinde v Čechách a na Slovensku. Většina pražských krátkozobých rejdičů, kteří se odtud vyvážejí, je často v cizině zaměňována za rejdiče vídeňské. Je to drobný holoubek. Má dokonale utvářenou kostkovitou hlavu, krátký, zřetelně klopený zobák a značně vyvinuté obočnice. Kromě sedlatých a bílých holubů má oči perlové. V odborné literatuře se popisuje celá řada barevných a kresebných rázů tohoto plemene. V základě je dělíme na drobnější bělouše a jejich příbuzné a na tzv. malované s vyvinutějšími a vždy červenými obočnicemi.

Bělouši a jejich příbuzní mohou být modří a stříbřití pruhoví, červenopruzí a žlutopruzí, bělopruzí v týchž i v plnobarevných barvách, mramorovaní v týchž barvách a čápci barevnohrotí a bílí (homozygotní bělouši) v týchž barvách; zajímavou kresbu mají i běloprsí (vlaštovčí kresba) v týchž barvách, většinou jako grošovaní bělouši.

Mezi tzv. malované patří bílí a celobarevně černí, šedohnědí, červení a žlutí plnobarevní, bělohrotí v týchž barvách a modří, sedlatí v týchž barvách i v červené a žlutě popelavé, tygříci v černé, šedohnědé, červené a žluté.

Ještě před II. světovou válkou byl pražský krátkozobý rejdič dobrým hejnovým letcem. Dnes je to vyloženě výstavní holub a chová se převážně ve voliérách. Pro značně zkrácený zobák špatně odchovává holoubata, v chovu se proto často používají chůvky (nejčastěji někteří ze středozobých rejdičů).