Štýrský brakýř

Šlechtění tohoto psa, s cílem vyšlechtit honiče, speciálně pro lov ve vysoký horách, se v roce 1870 ujal průmyslník Carl Peintinger. Vyšlechtil hrubosrstého loveckého psa křížením feny hannoverského barváře s hrubosrstým loveckým plemenem istrijského honiče.

Štýrský brakýř je robustní a tvrdý pes, využívaný pro lov ve velmi nepřístupném terénu za každého, i extrémního, počasí. Je to lovec-individualista s velmi dobrým orientačním smyslem v terénu. V Rakousku, občas i jinde je Štýrský brakýř používán pro lov černé zvěře.

Štýrský brakýř jde hlasitě a jistě po stopě pronásledované zvěře. Po stopě jde spolehlivě i bez vodítka. Při lovu je Štýrský brakýř velmi tvrdý, ale jinak přátelský, klidný a vyrovnaný pes, který se nechá snadno vést.

Tento vášnivý lovec patří pouze do rukou zkušeného myslivce, k začátečníkům se toto plemeno nehodí. Štýrský brakýř se ochotně podřizuje a dá se i poměrně snadno vychovávat. Je to příjemný a nekomplikovaný průvodce myslivců, kteří svého psa rádi chovají i v rodinném životě a berou si ho vždy a všude s sebou. Hrubá srst nevyžaduje po majiteli tohoto plemene žádnou speciální péčí a poskytuje psovi dobrou ochranu před špatnými povětrnostními vlivy.