Tereka hrbolatá

Rozšíření: tereka hrbolatá obývá severní část Jižní Ameriky (severní Brazílie-oblast Amazonie).

Karapax dosahuje až 30 cm délky a je zřetelně vypouklý, tmavé šedoolivové barvy. Mladé želvy mají na plastronu šest vyčnívajících hrbolů, po jednom na každém páru hrudního, břišního a stehenního štítku. Hlava, ocas a končetiny jsou šedé. Mláďata mají na hlavě několik bílých skvrn. Na bradě je jeden nebo dva masité výrůstky. Tereka hrbolatá je masožravá, živí se hlavně rybami.

Doba kladení vajec začíná v červenci na horním toku Amazonky, v listopadu až prosinci na jejím přítoku Putumayo a v říjnu na přítoku Caquete. Samice klade 8 až 13 vajec na březích jezer a na písčitých plážích řek. Tento druh želvy se v zajetí chová velmi vzácně. Naše želva hrbolatá pochází z horního toku Amazonky. Chováme ji v akvateráriu s menší souší, neboť je velmi akvatilní. Na souš vylézá ojediněle a jen na krátkou dobu. Teplota vody v akvateráriu je od 24 do 26 °C. Aktivní je za soumraku a večer, kdy leze po dně akvaterária a hledá si potravu. Přes den odpočívá v zastíněné části.

Krmíme ji zejména rybami a nitěnkami, perloočkami, larvami komárů, vodními plži, ale žere i hovězí maso a filé. Za dva roky se jí prodloužil karapax ze 45 na 92 mm a rozšířil se ze 40 na 79 mm.

Vzhledem ke způsobu života ji nedoporučujeme chovat s jinými druhy želv. V horkém létě ji lze přemístit na několik hodin na slunce. Nevyžaduje zazimování.

Názvy ve světě

Tereka hrbolatá

Slovensky: Podoknemis hrboľovitá, Německy: Höcker-Schienenschildkröte

Mohlo by vás také zajímat

Tereka africká,  Tereka velká