Parejnok okatý

Znaky: Plochý, téměř kruhovitý masitý disk s výrazně odlíšenou, krátkou a silnou ocasní částí. Přední okraj je slabě vydutý nebo téměř rovný. Kůže je hladká. Malé oči, velká spirákula s téměř hladkým okrajem u větších rejnoků (od délky 30 cm), u drobnějších s několika záklopkami na vnitřním okraji. Malý obloukovitý ústní otvor a 5 žaberních štěrbin jsou na břišní straně. V horní čelisti je 18-33, v dolní 15-28 zubů. Dvě hřbetní ploutve na ocasním násadci, první je větší (1,5 x vyšší než je šířka její základny). Široké, masité prsní ploutve tvoří vnější část tělního disku. Břišní ploutve jsou navzájem oddělené, široké a zaoblené. Ocasní násadec je zhruba stejně dlouhý jako tělní disk. Ocasní ploutev je dobře vyvinutá, řitní ploutev chybí. Po obou stranách tělního disku je velký elektrický orgán.

Zbarvení: Hřbetní strana světle až tmavě hnědá s 1-7 (většinou 5) modrými, černě nebo žlutě lemovanými skvrnami. Břišní strana je bělavá s tmavým lemem.

Délka: Nejvýše 60 cm.

Rozšíření: Východní Atlantik od jižní části Biskajského zálivu po Angolu. Středozemní moře. Žije na písčitém i bahnitém dně i v mořských řasách, od mělčin při pobřeží až do hloubky 50 m (někdy i v hloubce až 200 m).

Způsob života: Noční samotář, zahrabávající se za dne až po oči a spirákula na dně. Je živorodý (ovoviviparie). Vývoj embryí (3-21 v závislosti na velikosti samice) trvá 5 až 6 měsíců (březen až září) a závisí na teplotě vody. Mláďata jsou při narození dlouhá asi 8 cm.

Potrava: Malé rybky dna a korýši.

Příbuzný: Tnobiliana, dorůstající délky nejvýše 1,80 m, hmotnosti 70 kg, žije v Atlantiku (na východě od Anglie až po jižní Afriku) a ve Středozemním moři v hloubce 10 až 350 m.

Poznávací znak: Hřbet jednobarevně tmavohnědý, zelený až modročerný. Ledvinovitá spirákula mají hladké okraje a jsou větší než oči. První hřbetní ploutev je dvakrát větší než druhá.

Mohlo by vás také zajímat

Slizoun okatý,  Parejnok elektrický