Sleděc kolchidský

Znaky: Štíhlé, sleďovité tělo s velkými okrouhlými šupinami (30-36 v jedné řadě, v průměru 33-34). Krátká hřbetní ploutev, postranní čára chybí. Horní čelist se zřetelným zářezem uprostřed, spodní čelist dosahuje úrovně zadního okraje oka. Čelisti, jazyk, patro a kost radličná jsou pokryty zuby. Krátké a malé prsní a břišní ploutve. 40-73 (v průměru 46-55) silných žaberních tyčinek, které jsou kratší než žaberní lupínky.

Zbarvení: Hřbet a horní strana hlavy jsou tmavé, modravě lesklé až černé. Mezi okem a okrajem skřelových kostí je tmavá skvrna. Velmi vzácně se může za skřelemi vyskytnout 7-8 nepříliš zřetelných tmavších skvrn uspořádaných v řadě za sebou.

Délka: 15-20 cm, nejvýše však málo přes 50 cm.

Rozšíření: Černé a Azovské moře a jejich pří toky (např. Dunaj, Dněpr, Don) a jezero Paleostom. V Kaspickém moři žijí dva poddruhy sledice kolchidského významné pro rybářský průmysl na Volze. Patří k nim vůbec největší zástupce rodu Caspialosa - C. p. kessleri, který dorůstá až 52 cm délky a 2 kg hmotnosti, a C. p. volgensis.

Způsob života: Nástup do tření začíná v březnu a v dubnu, hned jak z řek zmizí ledový příkrov. Tento druh sleďce táhne vysoko proti proudu, v Donu až na vzdálenost 900 km. Na trdlištích je převaha samic. Tření probíhá na konci květ na a trvá až do července. Samice kladou jikry do písečných a štěrkových náplavů. Návrat potěru z trdlišť do moře začíná v červenci a končí v září, v té době dorůstají rybky délky asi 7 cm. Pohlavně dospívají v 2. až 3. roce života.

Mohlo by vás také zajímat

Sleděc kaspický,  Sleděc velkooký