Kněžice kuželovitá

Znaky: Drobná kněžice o délce těla 8–10 mm. Trojúhelníkovitá hlava nese pár složených očí, pětičlánková tykadla a dlouhý bodec (sosák). Sosák je v klidu uložen pod tělem. Na hlavu navazuje dozadu rozšiřující se štít. Za štítem je veliký trojúhelníkový štítek se zakulacenou špičkou, dosahující přibližně do dvou třetin délky zadečku. Na zadečku jsou pod polokrovkami složena funkční blanitá křídla. Zbarvení je hnědožluté, na svrchní straně těla s tmavými a světlými podélnými páskami. Spodní strana je světle hnědožlutá s černými skvrnkami. Černé skvrnky jsou též na spodní straně stehen.

Nejhojnější ze tří našich druhů rodu Aelia, patřícího do čeledi Pentatomidae.

Stanoviště: Louky, meze a obilná pole.

Rozšíření: Evropa, severní Afrika a mírný pás Asie. V České republice hojný druh po celém území, kromě vrcholků hor. Nejpočetnější je v nížinách a v teplejších oblastech.

Výskyt: Dosti hojný, lokálně až hojný, především v jihovýchodní Evropě.

Biologie: Dospělé kněžice přezimují dobře ukryté v suchých trsech trav. Na jaře nebo začátkem léta můžeme za teplých dnů slyšet jejich jemné stridulování. Jemné cvrčivé zvuky vyluzují jako součást epigamních projevů. Po kopulaci kladou vajíčka na listy trav. Vývin nymf pak trvá až do konce srpna.

Potrava: Nymfy i dospělci jsou býložravci. Vysávají stébla trav, listy i měkké obilky, na obilí mohou působit škody. Ve střední Evropě škodí jen výjimečně, v jihovýchodní častěji, i když i tam hlavním škůdcem bývá jiná ploštice kněžice zhoubná (Eurygaster integriceps).

Mohlo by vás také zajímat

Kněžice zelná,  Kněžice pásovaná,  Kněžice rudonohá,  Kněžice obilná,  Kněžice trávozelená,  Kněžice ostrorohá,  Kněžice chlupatá