Kněžice rudonohá

Kněžice rudonohá je v dospělosti 13 až 16 milimetrů velká ploštice. Tělo tohoto druhu je vejčité, ploše klenuté, nažloutlé až medově hnědé, lehce lesklé, hustě černě tečkované, mezery mezi tečkami jsou vrásčité. Postranní hroty štítu jsou prodloužené. Přední okraj štítu má zoubky a hrbolky. Hlava je malá, anteklypeus uzavřený. Bodec sahá na konec druhého článku zadečku.

Kněžice rudonohá se vyskytuje hojně přes celé léto v listnatých lesích, například je na javorech, lípách a olších, ale i vysoko v korunovém patru jiných listnáčů, ale objevuje se i v zahradách. Leze po kmenech a větvích stromů a pátrá po housenkách, nabodává je a vysává. Žije od nížin do horských oblastí. Larvy tohoto druhu přezimují v prasklinách kůry stromů, dospělé jedince můžeme najít od měsíce května. Platí pravidlo, že čím je jedinec kněžice rudonohé starší, tím má ploštice tmavší zbarvení.

Hlavní její potravou je šťáva z bobulí ovoce. Živí se také sáním na listech i květech, nepohrdne však ani mrtvým hmyzem.

Kněžice rudonohá náleží mezi ploštice. Ploštice jsou rozšířené po celém světě, existují suchozemské i vodní druhy. Jsou většinou býložravé, některé ploštice jsou dravé, jiné pak parazitují na teplokrevných živočiších včetně člověka.