Aktuálně: 5 238 inzerátů171 433 diskuzních příspěvků17 699 uživatelů

Dlouhososka kuklicová

Hemipenthes morio

Dlouhososka kuklicová

Hemipenthes morio

Dlouhososka kuklicová

  • Výskyt: V mírné zóně Eurasie
  • Velikost: 0,5-1,4 cm
  • Potrava: Nektar, larvy
Dlouhososka kuklicová
Kam se řadí?

Dlouhososka kuklicová

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododělení: Protostomia - prvoústí
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Řád: Diptera - dvoukřídlí
  • Čeleď: Bombyliidae - dlouhososkovití
  • Rod: Hemipenthes - dlouhososka
Dlouhososka kuklicová
Kde žije?

Dlouhososka kuklicová

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Chov Zvířat 03.03.2024, 07:00
40 1 minuta čtení

Znaky: Délka těla kolem 0,5-1,4 cm. Tvarem těla a hustým ochlupením připomíná zástupce r. Bombylius, ale bazální polovina křídel je neprůhledná, černá, rovněž tělo je téměř černé.

Stanoviště: Květnaté louky, kamenité výslunné stráně a stepi, meze a náspy podél cest.

Rozšíření: V mírné zóně Eurasie.

Výskyt: V teplejších oblastech střední Evropy je dlouhososka kuklicová dosti hojným druhem.

Biologie: Larvy se vyvíjejí jako hyperparazitoldi larev velkých lumků nebo kuklic parazitujících v housenkách některých škodlivých motýlů, např. osenic rodu Agrotis, sosnokaze borového (Panolis flammea) nebo bekyně mnišky (Lymantria monacha). Silný výskyt může ovlivnit (snížit) početnost populací primárních parazitů a tím pozdržet snížení početnosti škůdců.

Potrava: Imaga se živí nektarem, larvy v prvém instaru se živí potravní kaší larvy svého hostitele, ve druhém mění svůj vzhled a požírají hostitelskou larvu. Kukla je tak pohyblivá, že je schopna dostat se sama až na povrch půdy.

Mohlo by vás také zajímat

Dlouhososka velká

Podělte se s námi o názor na tento text →