Dlouhososka kuklicová
Hemipenthes morio
Hemipenthes morio
Dlouhososka kuklicová
- Výskyt: V mírné zóně Eurasie
- Velikost: 0,5-1,4 cm
- Potrava: Nektar, larvy
Dlouhososka kuklicová
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododělení: Protostomia - prvoústí
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Podtřída: Pterygota - křídlatí
- Infratřída: Neoptera - novokřídlí
- Řád: Diptera - dvoukřídlí
- Čeleď: Bombyliidae - dlouhososkovití
- Rod: Hemipenthes - dlouhososka
Dlouhososka kuklicová
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky: Délka těla kolem 0,5-1,4 cm. Tvarem těla a hustým ochlupením připomíná zástupce r. Bombylius, ale bazální polovina křídel je neprůhledná, černá, rovněž tělo je téměř černé.
Stanoviště: Květnaté louky, kamenité výslunné stráně a stepi, meze a náspy podél cest.
Rozšíření: V mírné zóně Eurasie.
Výskyt: V teplejších oblastech střední Evropy je dlouhososka kuklicová dosti hojným druhem.
Biologie: Larvy se vyvíjejí jako hyperparazitoldi larev velkých lumků nebo kuklic parazitujících v housenkách některých škodlivých motýlů, např. osenic rodu Agrotis, sosnokaze borového (Panolis flammea) nebo bekyně mnišky (Lymantria monacha). Silný výskyt může ovlivnit (snížit) početnost populací primárních parazitů a tím pozdržet snížení početnosti škůdců.
Potrava: Imaga se živí nektarem, larvy v prvém instaru se živí potravní kaší larvy svého hostitele, ve druhém mění svůj vzhled a požírají hostitelskou larvu. Kukla je tak pohyblivá, že je schopna dostat se sama až na povrch půdy.