Dlouhososka velká
Bombylius major
Bombylius major
Dlouhososka velká
- Výskyt: Evropa a Asie, severní Afrika a Severní Amerika
- Velikost: 0,8-1,2 cm
- Potrava: Nektar a larvy
Dlouhososka velká
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododělení: Protostomia - prvoústí
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Podtřída: Pterygota - křídlatí
- Infratřída: Neoptera - novokřídlí
- Řád: Diptera - dvoukřídlí
- Čeleď: Bombyliidae - dlouhososkovití
- Rod: Bombylius - dlouhososka
- Podrod: Bombylius
Dlouhososka velká
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky: Délka těla 0,8-1,2 cm. Husté a souvislé zlatohnědé obrvení celého těla připomíná maličkého čmeláka, má však jen jeden pár křídel, za nimiž jsou patrná kyvadélka (haltery) jako u všech dvoukřídlých. Charakteristický je způsob letu, kterým připomíná malé kolibříky, když se za letu zastavuje nad květy a dlouhým sosákem z nich saje nektar. Patří do čeledi dlouhososkovitých (Bombyliidae), která má ve střední Evropě více než 100 druhů, z nichž asi polovina žije také v České republice.
Záměna je možná s dalšími druhy rodu Bombylius (v ČR 14 druhů). Od ostatních dlouhososek se liší velikostí, tmavým pruhem na křídlech a celkovým zbarvením.
Stanoviště: Výslunné stráně, lesní okraje, lesostepi.
Rozšíření: Evropa a Asie, severní Afrika a Severní Amerika. V ČR hojný druh po celém území, od nížin do hor. Jedna z našich nejhojnějších dlouhososek.
Výskyt: Většinou hojný druh.
Biologie: Imaga létají v dubnu a v květnu, s oblibou odpočívají na osluněných kamenech. Samička klade vajíčka do květů navštěvovaných například pískorypkami rodu Andrena nebo do blízkosti hnízdních dutin těchto samotářských zemních včel. Larvy žijí v hnízdech paraziticky na larvách včel a tam se také kuklí.
Potrava: Imaga sají nektar, larvy jsou parazitoidi larev samotářských včel.
Mohlo by vás také zajímat
Anakonda velká, Husa velká, Labuť velká, Pilořitka velká, Klešťanka velká, Koliha velká, Chaluha velká, Voduška velká, Panda velká, Zorila velká