Aktuálně: 4 434 inzerátů179 748 diskuzních příspěvků17 824 uživatelů

Labuť velká

Cygnus olor

Labuť velká

Cygnus olor

Labuť velká

  • Výskyt: Střední a jižnější části Eurasie
  • Délka: 150 cm
  • Hmotnost: 13 kg
  • Počet vajec: 5-7 ks
  • Inkubační doba: 35 dnů
  • Průměr kroužku: 25 mm
  • Potrava: Vodní rostlinstvo
Labuť velká
Kam se řadí?

Labuť velká

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Anseriformes - vrubozobí
  • Čeleď: Anatidae - kachnovití
  • Rod: Cygnus - labuť
Labuť velká
Kde žije?

Labuť velká

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 24.11.2013, 19:53
49 009 4 minuty čtení

Znaky

Jeden z největších létajících ptáků, dlouhý asi 150 cm o rozpětí kolem 240 cm a hmotnosti až 13 kg. Od ostatních labutí ji poznáme podle černého hrbolu na kořeni zobáku, který je u samce vyvinut více než u samice. Vlastní zobák je oranžově červený s černým předním okrajem. Za letu vyluzují labutí křídla daleko slyšitelné rytmické svištění.

Prostředí

Labuť velká musela být kdysi v bažinaté a na vody bohaté střední Evropě všudypřítomná. Protože však byla lovci a sběrači vajec vyhubena, byla snad člověkem zatlačena a přežila asi jen v neschůdných močálech severovýchodní Evropy. V posledních staletích člověk opět vysazoval labutě do parkových rybníků, ty zde zdivočely a dnes jsou zase ozdobou našich rybníků a jezer. Labutě hnízdí na stojatých vodách a pomalých tocích s bohatou nabídkou potravy, vodního rostlinstva i krmení předkládaného lidmi. Jsou to původně tažní ptáci, schopní v zimě táhnout do vzdálenosti přes 1000 km, v mírných polohách Evropy mohou přezimovat. Labutě velké zůstávají v zimě často na ledu prostých úsecích řek či jezer ve velkoměstech, kde se vždy najdou lidé, kteří je nakrmí.

Rozmnožování

Labutě žijí v monogamii. Jejich tok se každoročně odbývá v zimních měsících. Pak plavou oba partneři těsné vedle sebe a ve stejném taktu bez hlesu pohybují krky a otáčejí stejně hlavu, klaní se a namáčejí zobáky do vody, často přes krk druhého partnera. Výzvou k páření je, když samice natáhne krk rovně nad hladinou, samec vystoupí na její hřbet, zatlačí ji díky své váze pod vodu a drží se pevně zobákem za krk partnerky. Během páření vydává samička hlasité skřípavé zvuky. Poté zase plavou oba ladně vedle sebe s prohnutými krky a svěšenými zobáky.

Párek labutí je věrný svému hnízdišti. Labuťák odhání zhruba od času jarního tání ze svého revíru ostatní labutě. Nejmírnějším způsobem vyhrožování je mávání křídly, silnější vyhrožující labuťák plave s krkem daleko dozadu položeným trhavě a hlučně na protivníka. Nakonec se rivalové popadají za krky a pokoušejí se za tlukotu křídel druhého odstrčit nebo zatlačit pod vodu. Přitom lítá spousta peří a může dojít i k vážným zraněním.

Hnízdo staví jen samice tak, že před sebou trhá kusy rostlin a klade je pod sebe. Mnohonásobným opakováním těchto jednoduchých pohybů nakonec vzniká veliká hromada rostlinných částí. Se sezením samice začíná, když 1 je snůška asi zpola ukončena. Většinou klade 5 až 7 vajec dlouhých asi 115 mm. Hnízdění' se odbývá v květnu a v červnu a trvá zhruba 35 dnů. Samec je na stráži v blízkosti hnízda. Polokrotké labutě napadají při hnízdění i člověka, vztyčují se přitom co nejvýše a hrozivě přitom bijí křídly. Když zjistí, že nepřítel neutíká, vzdávají se a stahují se zpět. Mláďata vodí oba rodiče. Mláďata divokých labutí mají šedé prachové opeření, naproti tomu potomstvo chovných ras je bílé nebo částečně bílé, částečně šedé. I v opeření mladého ptáka jsou labutě šedé. Teprve během příštího pelichání zbělají a současně pohlavně dospívají.

Potrava

Vodní rostlinstvo. Labuť velká je odtrhává díky dlouhému krku z hloubky, kde jí nemohou konkurovat kachny, zato však lysky.

Názvy ve světě

Labuť velká

Anglicky: Mute Swan, Německy: Höckerschwan, Dánsky: Knopsvane, Španělsky: Cisne Vulgar, Finsky: Kyhmyjoutsen, Francouzsky: Cygne tuberculé, Islandsky: Hnúðsvanur, Italsky: Cigno reale, Japonsky: Kobuhakuchou, Japonsky 2: コブハクチョウ, Holandsky: Knobbelzwaan, Norsky: Knoppsvane, Polsky: łabędź niemy, Portugalsky: Cisne-vulgar, Rusky: Лебедь-шипун, Slovensky: Labuť veľká, Švédsky: Knölsvan, Čínsky: 疣鼻天鹅

Mohlo by vás také zajímat

Anakonda velkáLabuť černáHusa velkáLabuť zpěvnáLabuť maláPilořitka velkáKlešťanka velkáKoliha velkáChaluha velkáVoduška velká

Foto: http://fr.wikipedia.org

Podělte se s námi o názor na tento text →