Labuť malá

Znaky

Labuť malá je značně menší než labuť zpěvná nebo labuť velká, ale vždy větší než husa. Je dlouhá asi 122 cm, rozpětí jejích křídel je kolem 175 cm a hmotnost obvykle 5 až 6 kg. Žluté políčko na kořeni zobáku je menší než u labutě zpěvné a okrouhlé, zatímco u labutě zpěvné vybíhá dopředu do špičky. Krk labutě malé není zvlášť dlouhý a je většinou vzpřímený. Jsou to hluční ptáci, ze vzduchu nebo na souši můžeme slyšet jejich melodický trubkovitý hlas, který, přestože jsou menší, zní hlubším tónem než hlas labutě zpěvné. Za letu nevydávají labutě malé křídly žádný svištivý zvuk.

Prostředí

Labuť malá hnízdí na sever od hranice lesů kolem pólu. Ve Skandinávii se vyskytuje ale jen na východě v Rusku a nežije ani na Islandu a v Grónsku. Obývá mělká na potravu bohatá sladkovodní jezera, příležitostně i laguny a oblastí v ústích řek. Americké labutě malé je možno od evropských odlišit podle barvy zobáku. Proto je mnozí zoologové považují za samostatný rod Cygnus columbianus. Většina evropských labutí malých táhne v říjnu a v listopadu úzkým tahovým koridorem přes jižní Švédsko do oblasti Severního moře, tj. do Irska, Anglie a především do oblasti okolo jezera Ijsselmeer v Holandsku. Za tuhých zim ustupují dál na jihozápad až do Bretaně. Vracejí se zpět na sever během března a dubna. Menší skupinky přezimují i na pobřeží Severního moře v Německu a na blízkých jezerech, jednotlivé skupinky se rozptylují dále do vnitrozemí. Táhnou ve formaci nebo řetězu a mohou vzlétnout z vody jako kachny bez rozběhu. Zimní stavy labutí malých kolem Severního moře se odhadují na zhruba o něco málo pod 10 000 kusů

Rozmnožování

Rodina labutí se v zimě zdržuje pohromadě a rozděluje se zvolna až za zpátečního tahu na hnízdiště. Pak začíná v jejich domovině na dalekém severu tok. Labutě malé jsou velice věrné svému místu a nezřídka se navracejí ke svému loňskému hnízdu. To je, jako u ostatních labutí, veliká hromada rostlinného materiálu na vyvýšenince v blízkosti vody, s oblibou i na malém ostrůvku. Ve snůšce jsou v průměru 3 až 4 vejce, oproti jiným labutím je tedy menší. Vejce jsou dlouhá asi 102 mm, hnízdění začíná koncem května a v červnu, krátce po roztáni sněhu a ledu, na hnízdě samice sedí 29 až 30 dnů, zatímco samec hlídá v blízkosti hnízda. Když samice denně opouští hnízdo, aby se nakrmila, vyčistila a vykoupala, zaujímá její místo na snůšce samec. Vejce však zahřívat nemůže, protože nemá hnízdní nažiny. Rozumíme tím holá, zvláště zahřívaná místa kůže na břiše, jež pták přitlačuje na vejce, aby je zahřál. Prachové peří mláďat je jako u jiných labutí světle šedé, oba rodiče je vodí a malé labutě rostou rychleji než mláďata labutí jiných. Letu schopné jsou už ve stáří kolem 45 dnů. Obvykle se tak stává v polovině srpna a krátce nato přichází na arktická hnízdiště labutě malé takřka bez přechodu zima a labutě musejí odtáhnout k jihu.

Potrava

Labuť malá si vyhledává potravu hlavně ve vodě a živí se výhonky i kořeny vodních rostlin. Ve své nehostinné domovině vyžadují značně rozsáhlý revír, v němž nestrpí žádné jiné labutí rodiny. Jsou aktivní ve dne i v noci. Za tahu rády odpočívají na zatopených lukách, kde škubají trávu. Mimoto mohou přijímat potravu ve vodě čvachtáním podobně jako kachny. Labutě malé chodí také často sem tam v bahně a tím uvolňují částečky potravy ze dna. V hlubší vodě loví ze dna a přitom „stojí na hlavě". Nejsou tak přísní vegetariáni jako jiné labutě, ale mohou polykat ve velkém množství v mořských mělčinách škeble i plže s měkčí skořápkou. Rodiny labutí malých setrvávají pohromadě i přes zimu.

Názvy ve světě

Labuť malá

Anglicky: Whistling Swan, Německy: Pfeifschwan, Dánsky: Tundrasvane, Španělsky: Cisne silbador, Finsky: Pikkujoutsen, Francouzsky: Cygne siffleur, Islandsky: Blístursvanur, Italsky: Cigno minore, Japonsky: Ko-hakuchou, Japonsky 2: アメリカコハクチョウ, Holandsky: Fluit zwaan, Norsky: Dvergsvane, Polsky: łabędź czarnodzioby, Portugalsky: Cisne-pequeno, Rusky: Американский лебедь, Slovensky: Labuť tundrová, Švédsky: Tundrasvan, Čínsky: 小天鹅

Mohlo by vás také zajímat

Aljašský malamut,  Leguánek malachitový,  Labuť černá,  Malajka,  Potápka malá,  Husa malá,  Labuť velká,  Labuť zpěvná,  Datel indomalajský,  Koliha malá