Aktuálně: 5 170 inzerátů172 143 diskuzních příspěvků17 713 uživatelů

Labuť zpěvná

Cygnus cygnus

Labuť zpěvná

Cygnus cygnus

Labuť zpěvná

  • Výskyt: Euroasie, Afrika, Čína, Japonsko
  • Délka: 140-150 cm
  • Hmotnost: 10-12 kg
  • Počet vajec: 5-6 ks
  • Inkubační doba: 35-38 dnů
  • Průměr kroužku: 25 mm
  • Potrava: Vodní rostliny, kořínky, tráva
Labuť zpěvná
Kam se řadí?

Labuť zpěvná

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Anseriformes - vrubozobí
  • Čeleď: Anatidae - kachnovití
  • Rod: Cygnus - labuť
Labuť zpěvná
Kde žije?

Labuť zpěvná

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 24.11.2013, 20:03
17 262 4 minuty čtení

Znaky

Labuť zpěvná je o něco menší než labuť velká, dlouhá 140 až 150 cm, o rozpětí kolem 200 cm. Její krk je většinou rovně napřímený. Strany zobáku jsou žluté, špička a vršek zobáku jsou černé. Labuť zpěvná nezdvihá při plavání křídla, což je typické pro labuť velkou. Váží až 12 kg. Velmi hlučná je zvláště za letu, vydává hlasité kontaktní troubivé volání, do daleka slyšitelné „hyjéé". Za letu nevydává hlasitý šum. Labutě zpěvné mohou vzlétat jen z vody a po hlasitém rozběhu, pak ale letí lehce a vytrvale. Za letu se seřazují do šikmé linie nebo do kýlovité formace. Drží se daleko od labutí velkých, mají nad nimi však v boji převahu, protože se chovají jinak: bojují se zdviženým krkem a roztaženými křídly. I když je labuť zpěvná slabší než labuť velká, zahajuje útok. Nezná a nevšímá si výhružného postoje větší labutě velké.

Prostředí

Hnízdiště labutě zpěvné navazuje na hnízdiště labutě velké na jihu. Mimoto hnízdí labutě zpěvné na Islandu, nikoli však v Severní Americe, kde zaujímá obdobné životní prostředí velmi podobný druh. V důsledku intenzivního lovu zvláště v období pelichání, ať už z člunů nebo s loveckými psy, se labutě zpěvné staly ptáky velmi plachými a zůstaly takovými dodnes, i když jsou na severu schopny žít na rybnících ve městech tak jako labutě velké ve střední Evropě. Labutě zpěvné jsou tažní ptáci, netáhnou však obvykle daleko. Mnohé z nich přezimují v jižní části Baltu, v Irsku nebo ve Skotsku. Na Islandu jsou labutě zpěvné sezónními ptáky. Za tuhých zim táhnou veliká hejna i přes pobřeží Severního moře v Německu až do Holandska a rozptýlené skupiny sledují toky řek až daleko do vnitrozemí.

Rozmnožování

Tok začíná už na zimovištích. Přitom můžeme slyšet hlasité troubivé tóny. Ptáci se jeden před druhým vzpřímí a roztáhnou křídla, přitom kroutí krkem. Během toku provádějí oba partneři stejné pohyby. Před pářením, jež se stejně jako u jiných hus odbývá na vodě, noří oba ptáci zobáky křížem přes sebe do vody. V době hnízdění si vymezí každý pár hnízdní okrsek. Jeho velikost souvisí s chudými podmínkami severské přírody. Labutě zpěvné vyžadují mělké bahnité dno v bažinatém zeleném prostředí, žijí často i v zabahněných údolích řek a v jejich ústích Samička staví velkou hromadu z jakéhokoli dostupného materiálu s oblibou na malých ostrůvcích nebo přímo v mělké vodě na mělčině nebo v bažině. Na vejcích sedí jen samotná samice a samec ji přitom střeží. Vůči člověku jsou labutě i na hnízdě velice plaché a lehko snůšku opustí. Jako jiné labutě klade i samice labutě zpěvné každý druhý den jedno vejce. Snůšku přikrývá, dokud nejsou snesena všechna vejce. Hnízdění začíná ve druhé polovině května nebo v první polovině června, na vejcích sedí 35 až 38 dní, každé z 5 až 6 vajec je dlouhé asi 115 mm. Labuťata rodiče vodí a krmí převážně na souši. Obvykle jde vpředu matka, pak následuje dorost, průvod uzavírá otec. Mláďata mají zpočátku šedé prachové peří, později šedé peří mladých ptáků, během první zimy se objevují první bílá pera. V průběhu další zimy vypadává poslední šedé peří a tak je i navenek patrné, že mladá labuť dosáhla pohlavní zralosti.

Potrava

Labutě zpěvné jsou býložravé, pasou se však méně než labutě velké nebo husy, ale vyhrabávají zobáky kořínky a vodní rostliny. Jedině labuť zpěvná může být původcem legendy o labutím zpěvu, tj. že umírající labuť ještě jednou plnou silou zvlášť krásně zazpívá. Z dálky je v jejím hlase skutečně slyšet naříkavý podtón. Labutě, zajaté v ledovém pancíři a odsouzené ke smrti hladem, volají svým zvonivým hlasem, i když je jejich osud už neodvratný.

Názvy ve světě

Labuť zpěvná

Anglicky: Whooper Swan, Německy: Singschwan, Dánsky: Sangsvane, Španělsky: Cisne Cantor, Finsky: Laulujoutsen, Francouzsky: Cygne chanteur, Islandsky: Álft, Italsky: Cigno selvatico, Japonsky: Oohakuchou, Japonsky 2: オオハクチョウ, Holandsky: Wilde Zwaan, Norsky: Sangsvane, Polsky: łabędź krzykliwy, Portugalsky: Cisne-bravo, Rusky: Лебедь-кликун, Slovensky: Labuť spevavá, Švédsky: Sångsvan, Čínsky: 大天鹅

Mohlo by vás také zajímat

Labuť černáLabuť velkáLabuť maláKalandra zpěvná

Foto: http://leesbird.com

Podělte se s námi o názor na tento text →