Kudlanka blanitá

Kudlanka blanitá je velká asijská kudlanka, kterou chovatelé často znají pod vědeckým jménem Hierodula membranacea. Vyniká mohutným tělem, trojúhelníkovitou hlavou a silnými předními končetinami přeměněnými v uchopovací nástroj. Zbarvení může být zelené, žlutavé i hnědé a napomáhá splývání s okolní vegetací. Kudlanka není aktivním pronásledovatelem kořisti na dlouhé vzdálenosti. Většinou vyčkává na vhodném místě, sleduje pohyb kolem sebe a ve správném okamžiku prudce uchopí procházející hmyz. Pro zájmový chov je zajímavá především dobře pozorovatelným lovem a výraznými změnami během vývoje.

Vzhled

Dospělé samice měří přibližně osm až devět centimetrů, samci bývají štíhlejší a o něco menší. Pohlaví lze u starších nymf rozlišovat podle stavby zadečku, u dospělců také podle tělesných proporcí a křídel. Přední nohy nesou řady trnů, které pomáhají udržet kořist. Hlava je pohyblivá a velké složené oči umožňují sledovat okolí bez výrazného pohybu celého těla. Zbarvení jedince není vždy stejné po celý život, mění se v souvislosti se svlékáním a podmínkami prostředí. Při vyrušení se kudlanka může vztyčit a předvést obranný postoj.

Chov

Dospělá kudlanka potřebuje dobře větrané terárium s větvemi a svislými oporami. Pro jednotlivce se uvádí alespoň přibližně dvacet krát dvacet centimetrů půdorysu a třicet centimetrů výšky; větší prostor usnadňuje pohyb i údržbu. Rozhodující je volná výška pro bezpečné svlékání, kdy zvíře visí hlavou dolů a musí se vysunout ze staré pokožky. Teplota se běžně pohybuje kolem 22 až 28 °C, s mírným nočním poklesem. Vlhkost má být přiměřená, ale terárium nesmí zůstávat trvale mokré a bez výměny vzduchu. Jednotlivce je vhodné chovat odděleně, protože i dobře krmené kudlanky mohou napadat další jedince.

Potrava a svlékání

Kudlanka blanitá přijímá živý hmyz přiměřené velikosti. Mladým nymfám se podávají octomilky a drobní cvrčci, starším jedincům například mouchy, švábi a větší cvrčci. Příliš velká nebo agresivní kořist může kudlanku poranit, zejména před svlékáním. V období před svlekem často omezuje příjem potravy a vyhledává vhodnou oporu. V tu dobu je nutné odstranit volně pobíhající krmný hmyz a zvíře nerušit. Nová kutikula je po svleku měkká a potřebuje čas k vytvrdnutí. Závady při svlékání mohou způsobit deformace končetin a bývají spojeny s nedostatkem prostoru, nevhodnou vlhkostí nebo rušením.

Rozmnožování

Po dosažení dospělosti je nutné nechat obě pohlaví pohlavně dozrát. Před pářením se samice dobře nakrmí a samec se k ní přidává opatrně, protože hrozí kanibalismus. Po kopulaci samice vytváří pěnovitou ootéku, která postupně ztvrdne a chrání větší počet vajíček. Ootéky upevňuje na větve nebo jiné pevné povrchy. Při vhodných podmínkách se z nich líhnou desítky až stovky nymf, které vyžadují drobnou živou potravu a dostatek prostoru. Mláďata je nutné včas rozdělovat, jinak se při růstu výrazně zvyšuje vzájemné požírání. Zájemce o odchov musí předem počítat s tím, jak velké množství mladých bezpečně umístí.