Kolibřík rubínohrdlý

Archilochus colubris

Kolibřík rubínohrdlý

Archilochus colubris

Kolibřík rubínohrdlý (Archilochus colubris) je drobný severoamerický pták známý mimořádně obratným letem. Samec má kovově zelený hřbet a na hrdle nápadnou rubínově červenou, podle úhlu dopadu světla někdy téměř černou skvrnu. Samice má světlé hrdlo bez červeného lesku a nenápadnější zbarvení. Délka těla bývá přibližně sedm až deset centimetrů a hmotnost dospělého ptáka činí jen několik gramů. Úzký zobák a dlouhý vysunovatelný jazyk jsou přizpůsobené získávání nektaru z květů.

Let a energie

Kolibřík dokáže zastavit na místě před květem, letět stranou a krátce také couvat. Křídla se při visení ve vzduchu pohybují velmi rychle a opisují složitou dráhu. Takový způsob letu spotřebovává mnoho energie. Pták proto během dne opakovaně navštěvuje květy a zároveň loví drobný hmyz či pavouky, z nichž získává bílkoviny. Nektar není jedinou složkou potravy. Za chladných nocí může kolibřík výrazně omezit metabolickou aktivitu a tělesnou teplotu, čímž šetří zásoby energie. Tento krátkodobý stav strnulosti se liší od běžného nočního odpočinku.

Severní Amerika

Hnízdní areál zahrnuje především východní části Spojených států a jižní Kanadu. Kolibřík rubínohrdlý obývá okraje listnatých lesů, světliny, zahrady a místa s kvetoucími rostlinami. Na podzim se většina populace přesouvá do Mexika a Střední Ameriky. Část ptáků překonává při tahu Mexický záliv, jiní sledují pevninské trasy. Před dlouhým letem si vytvářejí tukové zásoby, protože během některých úseků nemohou doplňovat energii. V České republice tento druh přirozeně nehnízdí a běžná domácí zahrada mu nemůže nahradit jeho severoamerické prostředí.

Samotářské chování

Přestože se několik kolibříků může setkat u bohatého zdroje nektaru, netvoří stálá hejna. Samci během hnízdního období hájí potravní okrsky a často prudce pronásledují soupeře. Při námluvách předvádějí rychlé obloukové lety a střemhlavé pohyby, během nichž vynikne barva hrdla. Po spáření samec obvykle nepomáhá se stavbou hnízda ani s péčí o potomstvo. Veškerou rodičovskou práci přebírá samice.

Hnízdo z pavučin

Samice staví maličké miskovité hnízdo na tenké větvi stromu, často několik metrů nad zemí. Používá jemná rostlinná vlákna, chmýří a pavučiny, které drží konstrukci pohromadě a umožňují jí mírně se roztahovat s růstem mláďat. Povrch maskuje lišejníky a drobnými úlomky rostlin. Snůška obsahuje nejčastěji dvě bílá vejce. Inkubace trvá přibližně dvanáct až čtrnáct dní a mláďata zůstávají v hnízdě kolem osmnácti až dvaadvaceti dní. Samice je krmí směsí drobných živočichů a energeticky bohaté potravy. V příznivých podmínkách může během sezony zahnízdit opakovaně.

Význam pro přírodu

Kolibřík rubínohrdlý je důležitým návštěvníkem květů a podílí se na opylování některých rostlin. Současně lovem drobných bezobratlých ovlivňuje místní potravní vztahy. Ve svém přirozeném areálu využívá také zahrady s vhodnými kvetoucími rostlinami. Při pozorování u krmítek je nutná mimořádná čistota nádob, protože cukerný roztok se v teple rychle kazí. To je doporučení pro jeho severoamerický areál, nikoli návod k chovu v ČR. Tento specializovaný tažný pták není vhodným druhem pro běžný domácí chov a jeho biologii nejlépe ukazuje pozorování ve volné přírodě.

Názvy ve světě