Duhovka Wernerova

Duhovka Wernerova (Iriatherina werneri) je drobná akvarijní ryba, kterou proslavily neobvykle dlouhé ploutevní paprsky dospělých samců. V angličtině se jí proto říká threadfin rainbowfish, tedy přibližně duhovka s nitkovitými ploutvemi. Štíhlé tělo je stříbřité až žlutavé a samci při námluvách roztahují hřbetní a řitní ploutev do jemných vějířů. Podoba samic je podstatně nenápadnější: jsou menší a postrádají dlouhé ploutevní výběžky. Dospělí samci dosahují kolem čtyř centimetrů standardní délky, samice přibližně tří centimetrů. Přes křehký vzhled jde o rybu s velmi zajímavým sociálním chováním, která však vyžaduje citlivější péči než běžné začátečnické druhy.

Výskyt

Druh pochází z jižní Nové Guineje a severní Austrálie, zejména z povodí na poloostrově Cape York a v Severním teritoriu. Obývá mělké, pomalu tekoucí potoky, bažinaté tůně, laguny a další sladkovodní stanoviště s bohatou vodní vegetací. Často se zdržuje u okrajů porostů a mezi kořeny plovoucích rostlin. V přírodě využívá klidnější vodu a drobnou potravu unášenou mezi rostlinami. Zjištěné hodnoty teplot a chemismu vody se mezi lokalitami liší; pro akvarijní chov je proto důležitější stabilita vhodných podmínek než snaha napodobit jediné přesné číslo.

Akvárium

Pro skupinu duhovek Wernerových lze jako spodní hranici uvažovat akvárium s půdorysem přibližně 60 × 30 centimetrů, větší nádrž poskytne více prostoru k námluvám a bezpečnému ústupu slabších ryb. Chovat je vhodné alespoň šest jedinců, lépe deset nebo více. Nádrž by měla být zaběhnutá, s hustými rostlinami po stranách, jemnolistými druhy a částí volné hladiny. Plovoucí rostliny tlumí světlo a jejich kořeny mohou posloužit také při tření. Proud vody musí zůstat mírný, protože dlouhé ploutve samců nejsou přizpůsobeny silnému proudění. Vhodná je teplota přibližně 22–30 °C, často se volí střed tohoto rozmezí. Ryby snášejí různé hodnoty pH, nesvědčí jim však prudké změny chemismu, zanedbaná filtrace ani přerybnění.

Jemná potrava

Malá ústa určují téměř celý způsob krmení. V přírodě ryby přijímají drobné planktonní organismy a rozsivky, v akváriu dobře využívají nauplie žábronožky, buchanky, drobné perloočky a mikročervy. Kvalitní suché krmivo mohou přijímat také, musí však být skutečně jemně rozdrcené. Větší sousto ryba často nedokáže pozřít. Krmit je lepší menšími dávkami, aby se potrava dostala ke všem členům skupiny. Duhovka Wernerova je mírumilovná, ale snadno prohrává při soutěži o krmivo s rychlými tetrami či většími dánii. Spolubydlící je proto nutné vybírat podle podobné velikosti, temperamentu a způsobu krmení; druhová nádrž je často nejjistější volbou.

Námluvy a jikry

Samci se předvádějí v otevřeném prostoru, vztyčují první hřbetní ploutev a rozevírají prodloužené paprsky dalších ploutví. Krátké souboje mají převážně podobu vizuálního předvádění. Samice ukládají v období tření po malých dávkách lepkavé jikry mezi jemné rostliny nebo do vytíracích mopů. Rodiče neposkytují péči a mohou požírat jikry i čerstvý potěr. Pro cílený odchov se proto vytírací materiál přemisťuje do samostatné nádržky se stabilní vodou a jemným provzdušňováním. Potěr je po rozplavání velmi malý; zpočátku potřebuje nálevníky nebo srovnatelně drobnou živou potravu, teprve později zvládne větší nauplie. Právě odchov bývá náročnější než běžné udržení dospělého hejna.

Citlivý druh

V akváriu se duhovka Wernerova může dožít přibližně dvou až tří let. Ryby pocházející z ustáleného odchovu obvykle snášejí chov lépe než čerstvě přepravovaní jedinci, přesto je důležitá šetrná aklimatizace. Pozornost zaslouží především drobná ústa, klidná voda, stabilní teplota a bezpečná společnost. Největší ozdobou nádrže nejsou samotné ploutve, ale jejich pohyb při přirozeném předvádění samců v dobře sestaveném hejnu.