Husa cellská
Anser anser f. domesticus
Anser anser f. domesticus
Husa cellská
- Původ: Německo
- Hmotnost: 6-6,5 kg
- Roční snáška: 15-20 ks
- Inkubační doba: 30 dnů
- Průměr kroužku: 24 mm
- Krmivo: Obiloviny, zelené krmení, živočišná složka
Husa cellská
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Anseriformes - vrubozobí
- Čeleď: Anatidae - kachnovití
- Rod: Anser - husa
Husa cellská
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Husa cellská je plemeno hus vyšlechtěné v Německu - Dolním Sasku v okolí Celle z místních krajových hus. Jako samostatné plemeno uznáno v roce 1948. Jde o nenáročné, otužilé husy vhodné zejména pro extenzivní podmínky s možností přirozené pastvy. Většina hus má zachovaný pud sezení na vejcích.
Jde o plemeno středního tělesného rámce s nepříliš vysokou oválnou hlavou, středně dlouhým, silnějším a mírně prohnutým krkem a silnými světle masově zbarvenými běháky. Trup je středně dlouhý, širší, mírně zvednutě nesený s nepříliš velkým jednoduchým podbřiškem.
Hmotnost se pohybuje u housera v rozmezí 5,5 - 6,5 kg a u husy 4 - 6 kg.
Mají zajímavé žlutě divoké zbarvení, u kterého je šedohnědá a šedá barva divokého (šedého) zbarvení nahrazena okrově hnědou barvou.
Husa cellská náleží do řádu vrubozobí. Zástupci tohoto řádu jsou velcí, zavalití ptáci s dlouhým krkem a krátkým zobákem.
Společným znakem všech vrubozobých jsou vroubkované okraje zobáku, lamely, které původně umožňovaly vrubozobým filtrovat drobné částečky z vody nebo bahna. Ne všechny druhy se živí filtrací, husy a bernešky se pasou na vegetaci, mořčáci, kteří jsou rybožraví, mají zobák hákovitý, podobný zobáku kormorána. Okraj zobáku morčáků je ale také vroubkovaný, v tomto případě jim dobře slouží k uchopení kluzké kořisti.
Dalším znakem vrubozobých jsou krátké, poměrně vzadu postavené končetiny a všechny prsty kromě zadního spojené plovací blánou. Většina vrubozobých jsou dobří plavci, někteří se za potravou potápí, silné nohy jim pak slouží jako výkonná vesla. Na zemi jsou naopak vrubozobí poněkud neobratní.
Názvy ve světě
Husa cellská
Anglicky: Celle Goose, Německy: Celler Gans, Francouzsky: Oie de Celle
Mohlo by vás také zajímat
Husa indická, Husa císařská, Husa čínská, Husa alsaská, Husa toulouská, Husa africká, Husa česká, Husa česká chocholatá, Husa dypolcká, Husa emdenská