Aktuálně: 5 003 inzerátů173 735 diskuzních příspěvků17 746 uživatelů

Základy genetiky II.

Dědičnost

Základy genetiky II.
Luboš Tomiška 23.07.2007, 22:31
10 474 4 minuty čtení

Ve druhém pokračování Základy genetiky II. se budeme částečně zabývat dědičností určitých vloh. Budu se snažit objasnit základní pojmy jako např. recesivní mutace, heterozygot, atd. Dále se taky dozvíte jaké mladé dostanete od rodičovského páru a jak se zachází s genetickou kalkulačkou.

DOMINANCE x RECESIVITA

Na každé gametě (=pohlavní buňka-spermie, vajíčko) jsou vázány geny, lépe řečeno alely (=určitá forma genu). Když splyne vajíčko se spermií dojde k souboji alel, které nesou vlohy pro stejnou vlastnost. Dám konkrétní příklad, zelený samec andulky se spáří s modrou samičkou. Jak budou vypadat mladí ptáci? Matčin gen nese vlohu pro modré zbarvení, otcův gen zase pro zelené, kdo vyhraje? Vyhraje ten silnější (=dominantní, v tomhle případě gen, který nese vlohu pro zelené zabarvení peří, ale proč je zrovna zelená dominantní?? Nejspíše proto, že je to evolučně stabilnější strategie, ptákům ve volné přírodě totiž zelené barva poskytne ochranu před predátory, díky splynutí s okolním prostředím), recesivní ustoupí, ale zůstane v genotypu (vysvětlení viz Základy genetiky I.) jedince, do fenotypu (=vzhled, soubor vloh, které se projevily) se dostane pouze gen, který nese vlohu pro zelenou barvu. Z vysvětlení vyplývá, že narozený jedinec bude mít pouze zelené zabarvení, ale na své další potomky může přenést barvu modrou. Jinak řečeno, pták je zelený štěpitelný do modré, zápis: 1,0 zelený/modrá. V předchozím případě jsem složil pár s dominantními a recesivními geny, ale co když se setkají dvě dominantní alely? Která se prosadí a vybojuje si své místo ve fenotypu? Obě dvě, ale na půl. Pokud se nám setkají dvě dominantní alely, tak je většinou narozený potomek něco mezi, buď strakatý a nebo je jeho zbarvení přechod mezi zbarvením rodičů. Straky nemusí být jenom důsledkem souboje dominantních alel, můžou to být také chiméry (zjednodušeně řečeno samice se spáří s dvěma samci a do vajíčka se dostanou dvě spermie, vzniká nám trojúhelník manžel-manželka-soused a výsledkem toho bývá právě chiméra, šance, že se do vajíčka dostanou dvě spermie je velmi malá a proto je chiméra velkou vzácností) nebo mutace.

HOMOZYGOT x HETEROZYGOT

Jak už jsem zmínil, jedinec může přenášet recesivní geny na svoje další potomky, přestože jeho zbarvení je podmíněno vlohou vyvolanou dominantními geny. Tento jedinec se označuje jako heterozygot. Pták, jehož fenotyp (v rámci určité vlastnosti) odpovídá genotypu se označuje jako homozygot (=čistokrevný pták). Příklad homozygota je zelená andulka, která neštěpí na žádné jiné mutace.

Základy genetiky II.

ŠTĚPNÉ POMĚRY

Myslím, že pro naše účely je zcela zbytečné vypočítávat pravděpodobnost štěpitelnosti potomků, protože je potřeba do této problematiky zahrnout ještě mnoho dalších faktorů a úvah. Naší odpovědí na většinu otázek typu: „Co budu mít za mladé, když mám tohohle samce a tuhle samici." Nám odpoví genetická kalkulačka. Myslím si, že její vytvoření panem Raškem (smekám před Vámi) byl tak trochu převrat pro nejen české chovatelství mutačních ptáků. Panu Raškovi se podařilo jednak ustálit názvy a kombinace jednotlivých mutací, ale především také zefektivnit křížení ptáků různých mutací za účelem zisku co nejvýhodnějších mladých. Kalkulačka je průběžně aktualizovaná a proto jsou zde obsaženy i nejnovější mutace, je vyrobena genetickým odborníkem a zároveň chovatelem exotického ptactva. Prostě pro mě patří pan Rašek spolu s Rudolfem Vítem a Milanem Vašíčkem mezi trojici lidí, kteří ubírají české chovatelství správným směrem kupředu (samozřejmě to nejsou jenom oni).

KOMBINACE VÍCE MUTACÍ

V genetické kalkulačce jsou pouze primární mutace, tzn. že názvy složenin (albino, rubino, atd.) tam nenajdete.

ZÁVĚR

Pokud máte nějaký dotaz ohledně zadávání správných názvů mutací do genetické kalkulačky, tak neváhejte a přidejte svůj příspěvek do diskuze k článku. Rád zodpovím všechny dotazy. Loučím se s vámi a zase v příštím díle nashledanou!!! Chovu zdar přeje Luboš Tomiška. 

Základy genetiky II.

Základy genetiky II.

Základy genetiky II.

Podělte se s námi o názor na tento článek →

Podobné články

Může vás také zajímat