Chov poštovních holubů - 1. část

Historie a chovné zařízení

velikost písma:  A A A
30.01.2019, 16:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     901 zobrazení     0 komentářů

Schopnost holubů navracet se z velkých dálek do rodného domu je dobře známá i laikům. Málokdo už ví, že holubi nejsou jedinými živočichy s touto výjimečnou schopností. Každému se vybaví tažní ptáci (vlaštovka obecná, čáp bílý), kteří se s absolutní přesností každé jaro vrací do rodného místa. Stejně se ale chovají i některé ryby, například pstruzi se vrací do svého rodiště. Holubi jsou ale ze zmíněných zástupců fauny nejlépe zdomestikovaní. Proto se této jejich jedinečné vlastnosti využívá už více než dvě století k napínavému chovatelsko–sportovnímu zápolení.

Poštovní holub Columba livia f. domestica

Poštovní holub je plemeno holuba domácího, jehož šlechtění bylo zaměřeno na prostorovou orientaci a schopnost vrátit se domů i z velkých vzdáleností. Už od...

Zobrazit více informací

Obyvatelé Afriky a Přední Asie věděli o výborné holubí orientaci už mnoho let před naším letopočtem. Podle jakých bodů se poštovní holubi, potažmo všichni tažní ptáci, orientují je předmětem neustálého bádání. Poslední a nejvěrohodnější teorií ornitologů je zemský magnetismus pro severojižní orientaci a pro východozápadní orientaci pak poloha slunce. Z Egypta a Sýrie se dochovaly písemné záznamy, které popisují polní holuby pravidelně létající za potravou na cesty dlouhé až 250 kilometrů. Odsud se ihned po občerstvení vraceli do svého rodného holubníku. Jako první začali těchto vlastností využívat mořeplavci (Féničané a Egypťané). Ti zahájili jako první selekci holubů k této schopnosti. Vybrali holubi s nejvyvinutější schopností orientovat se. Ty si pak vzali na plavbu po moři, holuby nechali zavřené v malých klíckách. V případě potřeby uvázali holubům psaní ke končetině nebo krku a ti jej s neuvěřitelnou rychlostí doručili domů. Námořníci tímto způsobem mnohokrát varovali své město, i celé země, před blížícími se vojenskými protivníky. Toto jsou první dochované důkazy o využívání poštovních holubů. Na mořeplavce brzy navázali Arabové, kteří svou holubí poštu využívali ve dvanáctém století. Z holubníků vzdálených od sebe 50-90 kilometrů, si posílali zprávy mezi Bagdádem a Egyptem. V tehdejší době se jednalo o nejrychlejší a nejspolehlivější způsob doručování. Do Evropy se první poštovní holubi dostali v době pozdního středověku. Šlo o směsici krátkozobých holubů, užší i plnější stavby těla a různých barev. Nejrozšířenější tehdy byli černí, modří a červení holubi. Podle místa původu – Bagdádu, se jim říkalo bagdety. Dále to byli i orientální lodní holubi, berberští holubi nebo turečtí. Hlavní průlom poštovního holubářství nastal na začátku devatenáctého století. Mladí holubi od importovaných rodičů, byli dále kříženi za účelem zlepšení orientačních vloh, s dragouny, rejdiči, kariéry a francouzskými racky. Křížením vznikli roku 1840 dvě různé skupiny. Zástupci, kteří měli geny racků, disponovali kratšími zobáky a říkalo se jim lutyšští holubi. Druhá skupina, které se říkalo antwerpští holubi, se vyznačovala delšími zobáky. Během nadcházejících sta let, docházelo k postupnému křížení a sjednocení obou skupin. Hlavním centrem poštovního holubářství byla Anglie a Belgie. Období rozmachu poštovních holubů nastalo ve 2. polovině 19. století, vlivem války mezi Německem a Francií, kdy plnili holubi důležitou roli. Zájem o „pošťáky“ rostl ve vojenském prostředí i hobby chovech. Důležité role si odbyli i v obou světových válkách. Později nastal rozvoj moderních technologií a holubi se pro přenos zpráv přestali používat. Lze tedy říct, že poštovní holub je cílevědomě vyšlechtěným plemenem holuba domácího polního typu. V dnešní době tvoří pošťáci až neuvěřitelných padesát procent celosvětové populace holubů. Vyskytují se v celé škále barevných variet, i když barva není v tomto případě hlavním cílem šlechtění. To se orientuje spíš na vynikající kondici, zdravotní stav a orientační smysly.

Baví vás chov zvířat a sport zároveň? Zkuste chovat poštovní holuby

U poštovního holubářství se prolíná chovatelství, sport a využití moderních technik. Poštovní holuby chovají lidé všech společenských vrstev, známých celebrit...

Zobrazit celý článek

chovu poštovních holubů, po kterých se vyžaduje nejvyšší výkon, hraje významnou roli kvalitní krmná dávka. Důležitá je pravidelná výměna vody a její dezinfekce. Optimální přísun minerálních látek, vitamínů a stopových prvků je také nadmíru důležitý. Vše můžeme zajistit předkládáním gritu, kvasnic a celou škálou dalších vitamínových přípravků. Po dlouhém letu podávají chovatelé bylinné extrakty, elektrolyty nebo hroznový cukr. To vše vede ke zvýšenému výkonu a imunitě. V krmivu musí být odpovídající poměr proteinů a energetických zrnin.

Pokud potřebujete ve vašem chovu osvěžit krev novými ptáky, nakupujte z osvědčených zdrojů. Existují dvě možnosti, kdy nové holuby pořídit. Buď mladá holoubata, co ještě nevylétla z holubníku, nebo naopak starší ptáky. Ty pak ale musíme držet v holubníku bez možnosti proletu, aby se nevrátili domů. Ke sportovním účelům využíváme až jejich potomstvo. Holubi z nejkvalitnějších a řádně prošlechtěných linií, přijdou nového majitele na astronomické sumy. Chov poštovních holubů je jako většina jiných koníčků, finančně i časově značně náročný.

Soutěžení s holuby je netradičním zážitkem plným emocí a adrenalinu. Soutěže se dělí dle jejich rozsahu na místní organizace, pak na okresní, oblastní, krajské, zemské a celostátní. Absolutním vrcholem je potom celosvětová olympiáda, která se koná každé 2 roky. Chovatelé připravují na sportovní výkon své chovance průběžně po celý rok. V zimním období chovají obě pohlaví odděleně a spárují je až před jarem, aby první hnízdění začalo kolem půlky března. Kvalitní poštovní holuby necháváme hnízdit pouze 2x ročně, v každém hnízdě ponecháme pouze po jednom holouběti. Dlouholetý chovatel už zná své holuby natolik, že vejce od jeho nejkvalitnějších párů podkládá rodičům s horšími předpoklady. Podrobná evidence se nevyhýbá ani chovu holubů, vedou se i vícegenerační rodokmeny. Správný holubník musí mít více oddělení. Jedno pro výletky, další pro holuby a holubičky, či závodníky nebo chovné páry. Důležitou částí holubníku je výlet. Ten je konstruován tak, aby byl pošťákům lehko přístupný. Principem výletu je umožnit holubům snadný vstup dovnitř ale nepovolí vyletět ven. Tohoto mechanizmu se využívá při návratu závodních holubů do rodného místa. Technologicky vyspělejší chovatelé montují na vletové zařízení signalizaci, která je upozorní na návrat závodních holubů. Na právě vráceného holuba ze závodů, musí v holubníku čekat kvalitní krmivo a také by neměl chybět některý z pamlsků – semenec, burský oříšek apod. Žádoucí je po příletu okamžitý návrat do holubníku, žádné dlouhé posedávání po střechách.

Start poštovních holubů

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.