Vlaštovka obecná

Znaky

Vlaštovka obecná má velice hluboce vidličnatý ocas, čelo a hrdlo rezavě hnědé. Létá rychle s charakteristickými náhlými i pozvolnými obraty a změnami směru. Když sedí a létá, hlasitě štěbetá a cvrliká.

Prostředí

Na jihu rozlehlého areálu rozšíření žijí ještě vlaštovky ve skalních údolích, ve střední Evropě se však připojily k člověku: hnízdí ve dvorech a vsích, v menší míře v malých městech, ve velkých městech se nevyskytují. Pravděpodobně se vlaštovka obecná rozšířila ze svého subtropického domova na sever jako průvodce člověka a bez lidí nemůže v mírném zeměpisném pásmu přežívat.

Rozmnožování

Ze zimovišť se vlaštovky vracejí v první polovině dubna (první jedinci, většinou samci, již v druhé půli března). Nejdříve přilétají jednotliví samci. Obvykle vyhledají své loňské hnízdo, kam o něco později většinou dorazí i samička. Klasickým místem pro vlaštovčí hnízdo jo kravský chlév, kde často žije několik párů vlaštovek. Hnízdo je plochá miska z hlíny s trochou slámy a je připevněno vždy tak těsně pod stropem chléva, že dovnitř nelze nahlédnout. Vlaštovky přinášejí kousky hlíny v zobáčku. Vnitřek hnízda vystýlají peřím, chlupy a stébélky a práci dokončují během čtyř až pěti dnů. Hnízdí od května do srpna ve dvou snůškách, pokaždé sedí na vejcích 14 až 16 dní a mláďata na hnízdě odchovávají 20 až 22 dnů. Na 4 až 5 vejcích sedí pouze samička. Mladé vlaštovky si sedají po vyhnízdění většinou vedle sebe na dráty nebo na větve.

Potrava

Vlaštovka obecná loví ve vzduchu hmyz až do velikosti motýlů a vážek.