Bekasína otavní

Gallinago gallinago

Výskyt: Eurasie, Amerika
Velikost: 27 cm
Hmotnost: 50-90 g
Počet vajec: 4 ks
Inkubační doba: 19-20 dnů
Průměr kroužku: 4,5 mm
Potrava: Červi, plži
velikost písma:  A A A
15.12.2014     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     773 zobrazení     0 komentářů

Znaky

Pták dlouhý asi 27 cm, velký jako kos. Ve srovnání s délkou těla má bekasína otavní nejdelší zobák ze všech sluk. Je-li vyrušena, vytrvává nehybně a vylétá jako blesk teprve několik metrů od vetřelce. Zpočátku stoupá šikmo vzhůru s rychlými obraty sem a tam a přitom vícekrát volá krákoravě „keč". Pak letí už plynule a vysokým a dlouhým obloukem se vrací do blízkosti místa, odkud vyletěla. Když přistává, padá s přiloženými křídly k zemi jako vržený kámen. Bekasína otavní je aktivní zvláště při soumraku, méně za dne nebo v noci. Když běží, drží zobák vodorovně. Sedá ráda v blízkosti hnízda na vyvýšených místech, jako jsou sloupy plotu nebo telegrafní stožáry. V době hnízdění je teritoriální, mimo ni nespolečenská. Je ji možno poznat i podle stopy. Jsou to tři otisky prstů, z nichž prostřední je nejdelší a mezi nimiž je vždy úhel 60 stupňů.

Prostředí

Její hnízdiště se táhne v širokém pásu po celém mírném a chladném pásmu Euroasie a Ameriky. Velmi blízce příbuzné druhy, snad jen rasy bekasíny, žijí v tropické a jižní Africe a takřka v celé Jižní Americe.

Bekasína otavní vyhledává bažinaté louky a značně vlhká vřesoviště s nepříliš vysokou vegetací. Nežije v rákosinách ani na příliš mokrých stanovištích, kde se z vody vynořují vyvýšeniny (bulty). Ve střední Evropě její stav silně klesl. Její hnízdiště se rozpadlo do mnoha izolovaných nalezišť. V Anglii a v západní Evropě je bekasína ptákem stálým nebo částečně tažným, v ostatní Evropě je tažná a přezimuje v subtropech i v tropech. I když jsou bekasíny bahňáci, překonávají jednotliví ptáci letem Saharu a pak odpočívají v těch nejodlehlejších oázách. Ve střední Evropě vrcholí jejich tah v dubnu a od srpna do října. Protahující ptáci sedí přes den většinou co nejtišeji v pozemní vegetaci na vlhkých místech, živí se za soumraku a táhnou v noci. Často se objevují i volněji na bahnitých březích, ale i zde se zdržují co možná nejblíže pobřežní vegetace.

Rozmnožování

Bekasíny se každým rokem znovu párují. Je-li přebytek samic, párují se polygamní samci každý se dvěma samicemi a hájí pak také dva hnízdní okrsky. Od dubna do června provozují nad hnízdištěm pozoruhodnou leteckou akrobacii, zvláště horlivě za svítání a za soumraku v ponurých, mlhavých dnech. Nejdříve stoupají spirálovitě do výše, kam je může sledovat jen skutečně bystrý zrak. pak se vrhají kolmo k zemi a stejně strmě znovu vystupují do výše. Při pádu zaznívá po vteřinu či dvě zvláštní zvuk, který připomíná mečení kozy. Vzniká třepotem ocasních per a můžeme jej slyšet na vzdálenost mnoha set metrů. Pták opakuje tyto střemhlavé lety provázené „mečením" asi každých 20 až 30 sekund, někdy půl hodiny i déle. Jako přídavek může létat houpavě s úplnými nebo polovičními přemety a křikem, který zní jako „tyka...tyka". Samička sedí sama na 4 asi 39 mm dlouhých vejcích 19 až 20 dnů. Hnízdění se odbývá v květnu a v červnu.

Potrava

Bekasíny rychle píchají zobákem do bahna a vyhmatávají jeho špičkou potravu až z hloubky 6 cm i více. Pak špičku zobáku stisknou a červa uchopí. Mohou žrát, aniž by zobák vytáhly ze země. Loví až 10 cm dlouhé červy, pijavky, plže a hmyz a živí se i rostlinnými částmi- kořínky, výhonky a semeny.

Bekasína otavníNázvy ve světě

Anglicky: Snipe, Chorvatsky: Šljuka kokošica, Islandsky: Hrossagaukur, Italsky: Beccaccino, Maďarsky: Sárszalonka, Německy: Bekassine, Norsky: Enkeltbekkasin

Foto: http://www.geometer.org/

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.