Vačínek wongai

Tento malý vačnatec připomíná rejska špičatou hlavičkou s malýma očima a ušima a jednotvárně hnědou srstí s oranžovým odstínem na lících a břiše. Vačínek wongai je zuřivý dravec, ovšem loví jen bezobratlé menší než jeden centimetr, tedy brouky, cvrčky a pavouky. Loví v noci mezi trsy pichlavé trávy spinifex, využívaje znamenitý čich a sluch. Ve dne odpočívá vačínek wongai v hustém porostu nebo v opuštěných norách ještěrek a hlodavců.

Tento druh dosahuje délky těla od 5 do 7,5 centimetrů, ocas se pohybuje v délce 5-7 centimetrů, dospělý jedinec váží 6-12 gramů

Vačínek wongai obývá ve volné přírodě střední Austrálii; pouště porostlé spinifexem nebo bušem. Vačínek loví hlavně v trsech trávy spinifexu za pomocí čichu a sluchu, ve dne odpočívá v hustém porostu nebo ve staré noře ještěrky, hlodavce nebo velkého pavouka

Tento a další druh - vačínek ningai (Ningaui timealeyi) - byly vědecky popsány teprve v roce 1975.

České jméno čeledi, do které náleží tento druh je kunovcovití.

Březost samic vačínků trvá 13-21 dní, poté se 6-7 novorozených mláďat přisaje k mléčným bradavkám samice v jejím poměrně dosti otevřeném vaku a zůstane tam 6 týdnů. Mláďata se osamostatní do třinácti týdnů.