Medojed

Medojed je statný jezevec, svrchu stříbrošedý, zespodu černý nebo tmavohnědý. Stojí na přechodu mezi kunami a jezevci, a proto bývá řazen do zvláštní podčeledi. Medojed, jak již napovídá jeho název, se živí medem a včelími larvami, červy, termity a štíry, ale loví i větší zvířata, jako zajíce a dikobrazy. Medojed si vyhrabává velké nory, ale ukrývá se rovněž v rozsedlinách skal a v dutých stromech.

Srdnatě se brání nepřátelům - kouše, škrábe a přitom vydává odporný pach. Medojed dorůstá délky těla 60-77 centimetrů, délky ocasu 20-30 centimetrů, hmotnost se pohybuje v rozmezí 7-13 kilogramů.

Domovinou tohoto druhu je Afrika na jih od Sahary, obývá rovněž střední východ a Indii; vyskytuje se v travnaté oblasti, obývá rovněž pouště, lesy a hory.

Medojed má jedinečný symbiotický vztah k ptáku medozvěstce, která jej dovede k nalezenému včelímu hnízdu a čeká, až medojed hnízdo rozbije a nechá jí napospas včelí larvy. Jedinečná je schopnost medojeda lovit jedovaté hady a jeho úžasná odolnost proti hadímu jedu. Obstojí i v nejdrsnějších pouštích, ačkoli má velkou spotřebu potravy.
Žije samotářským způsobem života s převážně noční aktivitou. Samci a samice se stýkají pouze v době páření, většinou ne déle než týden.

Samice po šesti až osmi týdenní březosti rodí jedno až čtyři mláďata (nejčastěji dvě). Mláďata jsou po narození slepá a hluchá a samice je jednou za pár dní přemisťuje. Při stěhování je přenáší v tlamě. Toto opatření je hlavně kvůli bezpečnosti ze strany jiných predátorů, tak na ochranu před jinými medojedy. Mláďata zůstávají s matkou déle než rok, během kterého je matka naučí lovit. Samec se na výchově mláďat nepodílí.