Prase pralesní

Prase pralesní je největší z afrických prasat má na masivní hlavě dva velké bradavicovité výrůstky pod očima a kly, které vyrůstají horizontálně z každé čelisti a stáčejí se vzhůru. Černošedou kůži pokrývají hrubé černé chlupy, s přibývajícím věkem řídnoucí. Světle zbarvená selátka postupně tmavnou do dospělosti. Na rozdíl od jiných prasat nevyrývají potravu z půdy, ale pasou se na travinách a okusují keře i polní plodiny.

Tento skrytě žijící druh byl popsán teprve v roce 1904.

Délky těla dosahuje prase pralesní 1,3-2,1 metru, délky ocasu 30—45 centimetrů, hmotnost kolísá v rozmezí 130-275 kilogramů.

Prase pralesní obývá západní, střední a východní Afriku; konkrétně navštěvuje podhorské oblasti, bambusové houštiny, bažinaté lesy a savana.

Zabřezlé prasnice odchází do ústraní budovat hnízdo, kde později porodí mladé. Hnízda mají průměr okolo 4 metrů a výšku 1,5 metru. Jsou postavena především z bambusu. Březost trvá 149-154 dní. Mezi lednem a únorem nebo červencem a srpnem se narodí 2 - 4, někdy až 11 selátek světle hnědého zbarvení. Týden po porodu se matka s potomstvem vrací zpět ke své skupině. O podsvinčata se starají všechny bachyně. Od mléka jsou mláďata odstaveny mezi osmým a desátým týdnem. V nebezpečí se mláďata krčí k zemi, zatím co jsou obstupovány ostatními členy skupiny. Samice dosahují pohlavní zralosti již prvním rokem, samci až mezi třetím a čtvrtým rokem života. Prasata pralesní se dožívají jen 12 let.