Aktuálně: 5 595 inzerátů168 330 diskuzních příspěvků17 659 uživatelů

Mšice střemchová

Rhopalosiphum padi

Mšice střemchová

Rhopalosiphum padi

Mšice střemchová

  • Délka těla: 2-2,2 mm
  • Hostitelské rostliny: Obilniny, trávy
Mšice střemchová
Kam se řadí?

Mšice střemchová

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododělení: Protostomia - prvoústí
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Řád: Hemiptera - polokřídlí
  • Podřád: Sternorrhyncha - mšicosaví
  • Nadčeleď: Aphidoidea - mšice
  • Čeleď: Aphididae - mšicovití
  • Podčeleď: Aphidinae - vlastní mšice
  • Rod: Rhopalosiphum - mšice
Mšice střemchová
Kde žije?

Mšice střemchová

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 16.02.2015, 18:00
2 547 2 minuty čtení

Výskyt a význam

Obilniny, trávy.

Popis

Mšice střemchová je zelená až tmavě zelená, široce oválného, klenutého tvaru těla, někdy má černou hruď. Na zadečku je načervenalá skvrna nebo příčný prou­žek. Sifunkuly jsou tmavé. Velikost 2-2,2 mm. Bezkřídlá nymfa je podobně zbarvená jako dospělec, velikost do 3 mm. Mšice střemchová je nejmenší z obilních mšic.

Příznaky poškození

Deformace listů sáním, přenos rostlin­ných virů.

Způsob života

U mšice střemchové přezimují vajíčka v prasklinách na kůře střemchy obecné (Prunus padus). Někdy přezimuje i živorodá samička. Sáním škodí dospělci i nymfy. Na jaře se vysky­tují na primárních hostitelích (střemcha). Začátkem léta migrují na sekundární hostitele (obilniny, trávy). Listy poškoze­né sáním se zkrucují, žloutnou a jsou pokryté lepkavou tekutinou. Koncem léta se vrací opět na primární hostitele. Během vegetace se rozmnožují partenogenezí a živorodě. Vajíčka jsou kladena v podzimním období. Počet generací je velmi proměnlivý v závislosti na počasí a životních podmínkách.

Podobný způsob života mají a stejným způsobem škodí i kyjatky.

Kyjatka osenní (Sitobion avenae); tělo štíhle vřetenovité, zbarvení žlutozelené až červenohnědé, sifunkuly černé, delší než chvostek. Zimní hostitelé: ozimé obilniny, pýr a jiné lipnicovité rostliny. Vyskytuje se přede­vším v klasech.

Kyjatka travní (Metopolophium dirhodum); tělo vřetenovité, zbarvení světlé až tmavěji zelené s podélným tmavozele­ným pruhem na hřbetě. Zimní hostitelé: růžokvěté rostliny. Vyskytuje se společně s mšicí střemchovou především na listech.

Názvy ve světě

Mšice střemchová

Anglicky: Oat-birdcherry Aphid, Finsky: Tuomikirva

Mohlo by vás také zajímat

Mšice makováMšice zelnáMšice broskvoňováMšice řešetlákováMšice slívová

Podělte se s námi o názor na tento text →