Mšice řešetláková

Výskyt a význam

Mšice řešetláková škodí na bramboru a mnohých dalších polních plodinách.

Popis

Dospělec je černozelený až černohnědý, hlava a zadohrud’ jsou černohnědé, předohruď a zadeček žluté až žlutozele­né, sifunkuly pouze na koncích tmavší. Velikost 1,2 -2,1 mm. Bezkřídlá nymfa je zelenožlutá až žlutá, pouze, sifunkuly jsou na koncích tmavé. Tykadla dosahují poloviny až dvou třetin těla. Velikost 0,9-1,8 mm.

Příznaky poškození

Mšice řešetláková způsobuje deformaci listů sáním, přenos rostlin­ných virů. Virus Y (PVY), A (PVA), M (PVM) a S (PVS). U viru svinutky (PLRV) není známý jiný způsob přenosu než mšicemi.

Způsob života

Přezimuje vajíčko na řešetláku. Během vegetace sají mšice na spodních stra­nách listů. V průběhu roku se rozmnožují živorodě, vajíčka jsou kladena pouze na podzim. Sáním škodí dospělci i nymfy.

K prvnímu náletu mšic v sadbových oblastech dochází v květnu, během června sílí a koncern července a začát­kem srpna vrcholí. Mšice broskvoňová má více generací za vegetaci.

Ochrana

Přirození nepřátelé – slunéčka.