Mšice střemchová

Výskyt a význam

Obilniny, trávy.

Popis

Mšice střemchová je zelená až tmavě zelená, široce oválného, klenutého tvaru těla, někdy má černou hruď. Na zadečku je načervenalá skvrna nebo příčný prou­žek. Sifunkuly jsou tmavé. Velikost 2-2,2 mm. Bezkřídlá nymfa je podobně zbarvená jako dospělec, velikost do 3 mm. Mšice střemchová je nejmenší z obilních mšic.

Příznaky poškození

Deformace listů sáním, přenos rostlin­ných virů.

Způsob života

U mšice střemchové přezimují vajíčka v prasklinách na kůře střemchy obecné (Prunus padus). Někdy přezimuje i živorodá samička. Sáním škodí dospělci i nymfy. Na jaře se vysky­tují na primárních hostitelích (střemcha). Začátkem léta migrují na sekundární hostitele (obilniny, trávy). Listy poškoze­né sáním se zkrucují, žloutnou a jsou pokryté lepkavou tekutinou. Koncem léta se vrací opět na primární hostitele. Během vegetace se rozmnožují partenogenezí a živorodě. Vajíčka jsou kladena v podzimním období. Počet generací je velmi proměnlivý v závislosti na počasí a životních podmínkách.

Podobný způsob života mají a stejným způsobem škodí i kyjatky.

Kyjatka osenní (Sitobion avenae); tělo štíhle vřetenovité, zbarvení žlutozelené až červenohnědé, sifunkuly černé, delší než chvostek. Zimní hostitelé: ozimé obilniny, pýr a jiné lipnicovité rostliny. Vyskytuje se přede­vším v klasech.

Kyjatka travní (Metopolophium dirhodum); tělo vřetenovité, zbarvení světlé až tmavěji zelené s podélným tmavozele­ným pruhem na hřbetě. Zimní hostitelé: růžokvěté rostliny. Vyskytuje se společně s mšicí střemchovou především na listech.